November 16, 2026

Rajchl otevřel zásadní otázky kolem České televize. Kritizuje její financování, média i současná pravidla svobody projevu

Debata o budoucnosti České televize, způsobu jejího financování a nezávislosti veřejnoprávních médií se v České republice znovu dostává do centra politického dění. Poslanec Jindřich Rajchl ve svém vystoupení ostře kritizoval současný systém koncesionářských poplatků, zpochybnil hospodárnost České televize a zároveň představil své představy o změnách některých ustanovení trestního zákoníku.

Jeho výroky vyvolaly řadu politických otázek. Podle Rajchla se totiž nejedná pouze o peníze, ale také o svobodu médií, možnost veřejné kontroly a právo občanů na odlišné názory.

Nizozemsko jako příklad? Rajchl poukázal na jiný způsob financování

Jedním z hlavních témat jeho vystoupení bylo financování veřejnoprávních médií. Rajchl připomněl svou nedávnou návštěvu Nizozemska, kde podle něj od roku 2000 nefunguje systém klasických koncesionářských poplatků.

Zároveň uvedl, že v některých evropských zemích jsou veřejnoprávní média financována přímo ze státního rozpočtu. Podle jeho slov jde o model, který může fungovat i bez toho, aby domácnosti musely pravidelně odvádět zvláštní poplatky.

Rajchl se ohradil také proti argumentům, že nizozemský systém je založen na dlouhodobě garantovaném financování navázaném na inflaci. Tvrdil, že se v Nizozemsku připravují výrazné rozpočtové škrty, které by mohly dosáhnout až 150 milionů eur.

Podle jeho vyjádření by tyto změny mohly znamenat propouštění zaměstnanců, rušení některých pořadů a rozsáhlou restrukturalizaci veřejnoprávního vysílání.

Rajchl zároveň zdůraznil, že samotná debata o omezení rozpočtu podle něj nemusí automaticky znamenat útok na demokracii nebo snahu ovládnout veřejnoprávní média. Jde však o jeho interpretaci nizozemského vývoje, kterou je nutné odlišovat od nezávisle ověřených údajů.

Koncesionářské poplatky pod palbou kritiky

Významnou část svého vystoupení věnoval Rajchl otázce, zda by měli za Českou televizi platit také lidé, kteří její vysílání vůbec nesledují.

Současný systém považuje za nespravedlivý. Podle něj by měl mít každý občan možnost rozhodnout se, zda chce služby České televize využívat a zda je ochoten za ně zaplatit.

Jako příklad použil dálniční známku. Argumentoval tím, že vlastnictví automobilu samo o sobě neznamená povinnost platit dálniční známku, pokud člověk dálnice nevyužívá. Podobně by podle něj mělo fungovat také financování televizního vysílání.

Navrhuje proto dobrovolné předplatné, které by mohlo být dostupné na různě dlouhá období – například na jeden den, deset dní, měsíc nebo celý rok.

„Chcete se na ně dívat? Zaplaťte si to,“ shrnul svůj postoj.

Současně však připustil, že podpora změny financování veřejnoprávních médií prostřednictvím státního rozpočtu je součástí koaličního kompromisu, který hodlá podpořit. Osobně by ale preferoval dobrovolný systém plateb.

Spor s opozicí: Připomněl demonstrace proti Fialově vládě

Rajchl se během vystoupení obrátil také na opoziční politiky a připomněl demonstrace z let 2023 a 2024, kdy se podle jeho slov v ulicích shromáždily desetitisíce až statisíce lidí.

Tvrdil, že tehdejší vládní představitelé odmítali s organizátory protestů jednat s odůvodněním, že mají mandát získaný ve volbách.

Nyní podle něj část bývalé vládní koalice používá odlišný přístup, když sama zdůrazňuje význam občanských demonstrací a veřejné diskuse.

Rajchl připomněl také protesty na Malostranském náměstí a uvedl, že jeho skupina tehdy vyslala zástupce k jednání do Poslanecké sněmovny, avšak nikdo je podle jeho slov nepřijal.

Kritizoval proto podle něj dvojí metr při posuzování demonstrací a politických protestů.

Zvláštní pozornost věnoval také nedávným událostem před Poslaneckou sněmovnou. Rozlišoval mezi pokojným protestem a situací, kdy demonstranti údajně brání poslancům ve vstupu do budovy nebo vůči nim používají fyzickou sílu.

Podle Rajchla představuje právě takové jednání skutečné ohrožení demokratických institucí. Jeho tvrzení o průběhu jednotlivých událostí je však třeba posuzovat na základě dostupných záznamů a nezávislých informací.

Česká televize musí podle Rajchla šetřit

Další část vystoupení se týkala rozpočtu České televize, který Rajchl označil za příliš vysoký vzhledem k současné ekonomické situaci.

Podle jeho vyjádření činí zpravodajství a publicistika přibližně deset procent celkového rozpočtu instituce. Zbytek podle něj připadá na další programovou tvorbu a provoz.

Právě proto odmítá argument, že rozpočtové škrty musí automaticky znamenat omezení nezávislého zpravodajství.

Domnívá se, že televize by měla především přehodnotit své výdaje, omezit méně sledované pořady a zaměřit se na efektivnější hospodaření.

Zároveň kritizoval některé mediální projekty a produkce, které jsou podle něj financovány z veřejných prostředků, aniž by měly dostatečný přínos pro diváky.

Jeho argumentace vychází z přesvědčení, že veřejnoprávní instituce musí být při využívání veřejných peněz transparentní, hospodárné a odpovědné.

Kritika moderátorů a otázka objektivity médií

Rajchl se ostře vymezil také vůči způsobu, jakým podle něj některá média přistupují k politikům s odlišnými názory.

Jako příklad zmínil televizní rozhovor politologa Lukáše Valeše, který si podle jeho interpretace stěžoval na opakované přerušování ze strany moderátora České televize.

Rajchl tento případ využil k argumentaci, že veřejnoprávní moderátoři by měli poskytovat hostům dostatečný prostor k dokončení jejich myšlenek.

Současně pochválil moderátora Michala Půra, jehož profesionální přístup a schopnost zachovat si odstup od vlastních politických názorů označil za příklad kvalitní novinářské práce.

Podle Rajchla by veřejnoprávní média měla umožňovat střet různých názorů a neměla by předem určovat, které postoje jsou přijatelné.

Jeho kritika se tak netýká pouze financování, ale také samotné podoby české mediální debaty.

Zákon o zahraničním vlivu a paragraf 318a

Jedním z právně nejvýznamnějších bodů Rajchlova vystoupení byly plánované změny trestního zákoníku.

Poslanec oznámil, že chce prosazovat zrušení paragrafu 318a, který upravuje neoprávněnou činnost pro cizí moc.

Podle jeho názoru je současné znění problematické a mohlo by být využíváno způsobem, který nepřiměřeně zasahuje do svobody projevu.

Zmínil také případ čínského novináře, který se podle veřejně diskutovaných informací setkával s českými politiky a nabízel jim cesty do Číny. Rajchl uvedl, že bez znalosti konkrétního trestního spisu nechce posuzovat, zda došlo ke spáchání trestného činu.

Zároveň však tvrdil, že pro skutečné případy špionáže existují jiná ustanovení trestního zákoníku.

Jeho návrh proto směřuje k odstranění paragrafu 318a, který považuje za problematický nástroj.

Změnit chce také paragraf 405. Jde o hranice svobody projevu

Ještě výraznější pozornost věnoval Rajchl paragrafu 405 trestního zákoníku, který se týká popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia a dalších vymezených zločinů.

Podle jeho slov nechce toto ustanovení jednoduše zrušit. Usiluje o jeho úpravu tak, aby bylo trestné jednání jasněji spojeno s úmyslem podněcovat nenávist nebo násilí vůči konkrétní skupině osob.

Rajchl argumentoval tím, že samotná historická diskuse, rozebírání událostí nebo vyjadřování odlišného názoru by podle něj neměly automaticky vést k trestní odpovědnosti.

Jako příklady uvedl diskuse o historických událostech, válečných konfliktech a okolnostech masakru v Katyni.

Podle jeho názoru musí být možné otevřeně diskutovat o historických událostech, jejich příčinách i odpovědnosti jednotlivých aktérů, pokud taková diskuse nesměřuje k podněcování nenávisti nebo násilí.

Zároveň připomněl několik případů lidí, kteří čelili trestnímu stíhání nebo odsouzení v souvislosti s výroky o historických a válečných událostech.

Jeho návrh podle něj reaguje na obavu, že současné ustanovení může být vykládáno příliš široce a že by mohlo odrazovat občany od veřejné diskuse.

Je ovšem důležité zdůraznit, že právní hranice svobody projevu a trestnosti popírání genocidia vycházejí také z ústavního pořádku, evropských závazků a konkrétního posouzení jednotlivých případů. Samotná změna zákona proto vyžaduje důkladnou odbornou diskusi.

„Svoboda projevu nesmí záviset na většinovém názoru,“ tvrdí Rajchl

V závěru svého vystoupení se Rajchl vrátil k otázce svobody slova.

Kritizoval argumentaci, podle které lze při posuzování některých výroků vycházet také z toho, zda se jejich autor odchyluje od většinového názoru demokratické společnosti.

Podle něj není možné jednoduše určit, co si myslí většina obyvatel, a následně podle toho posuzovat přípustnost jednotlivých názorů.

Zdůraznil, že občané by měli mít možnost vyhledávat informace z různých domácích i zahraničních zdrojů a vytvářet si vlastní úsudek.

Zmínil například zahraniční média z Austrálie, Kataru, Ruska, Spojených států i evropských zemí. Podle jeho názoru by lidé neměli být omezováni pouze na informace, které jim předkládají domácí veřejnoprávní instituce.

Současně kritizoval některé organizace zaměřené na mediální gramotnost, které podle něj mohou prosazovat jednostranný pohled na informace. Jeho výroky o těchto organizacích však představují politické hodnocení, nikoliv prokázaný obecný závěr.

Co bude následovat?

Rajchlovo vystoupení otevřelo několik zásadních témat, která mohou v následujících měsících výrazně ovlivnit českou politickou debatu.

Na jedné straně stojí otázka financování České televize a její budoucí role ve společnosti. Na druhé straně jsou plánované legislativní změny, které se dotýkají svobody projevu, ochrany demokratických institucí a trestní odpovědnosti za určité veřejné výroky.

Zatímco Rajchl své návrhy představuje jako kroky vedoucí k větší svobodě a omezení podle něj nepřiměřených zásahů státu, jeho kritici mohou namítat, že změny financování veřejnoprávních médií a trestních předpisů musí být posuzovány také z hlediska ochrany jejich nezávislosti a demokratických hodnot.

Jedno je jisté: spor o Českou televizi už dávno není pouze debatou o koncesionářských poplatcích. Stává se součástí mnohem širšího konfliktu o podobu českých médií, politickou odpovědnost a hranice svobody projevu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *