by 
Proč by se počet uprchlíků mohl v zimě zvýšit?
Pokračující válka a útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu patří mezi hlavní faktory, které mohou ovlivnit rozhodování obyvatel Ukrajiny. Poškozené elektrárny, teplárny a distribuční sítě mohou během zimních měsíců způsobovat výpadky elektřiny i vytápění.
Pro rodiny s dětmi, seniory a lidi žijící v oblastech zasažených útoky může být taková situace mimořádně obtížná. Někteří lidé proto mohou hledat bezpečnější podmínky v zahraničí. Významnou roli při výběru cílové země mohou hrát také rodinné vazby, předchozí pobyt v Česku nebo možnost najít si zaměstnání.
Podle informací zveřejněných serverem ProSvět.cz představuje hranice 120 tisíc lidí horní odhad, se kterým se má při plánování počítat. Skutečný počet příchozích bude záviset na vývoji války, rozsahu případných výpadků infrastruktury i na rozhodnutích samotných ukrajinských rodin.
Jak je na tom Česká republika s přijímáním uprchlíků?
Česko patří mezi evropské země, které od začátku ruské invaze v únoru 2022 přijaly velké množství lidí prchajících před válkou. Zajištění jejich pobytu vyžaduje spolupráci státních institucí, samospráv, škol, zdravotnických zařízení i humanitárních organizací.
Podle údajů zveřejněných na serveru Novinky.cz se na konci dubna 2026 nacházelo v Česku 384 436 lidí s vízem dočasné ochrany, jak zaznělo také v Poslanecké sněmovně. Jde o konkrétní statistiku k určitému datu, která se může od pozdějších údajů lišit.
Případný příchod dalších desítek tisíc lidí by proto vyžadoval důkladnou přípravu. Nestačí pouze zajistit nouzové ubytování. Důležité je také vyřešit registraci příchozích, dostupnost základních služeb a jejich začlenění do společnosti.
Bydlení může být jednou z největších výzev
Dostupnost nájemních bytů je dlouhodobým problémem zejména v Praze, Brně a dalších větších městech. Pokud by do Česka dorazil větší počet lidí v krátkém období, poptávka po ubytování by mohla dále vzrůst.
Největší komplikace by mohly nastat u rodin, které přijedou bez finančních prostředků, zaměstnání nebo předem zajištěného bydlení. V takových případech může být zpočátku nutná pomoc obcí, neziskových organizací a státních programů.
Případný zvýšený zájem o ubytování by však automaticky neznamenal, že se nájmy všude zvýší. Vývoj cen bude záviset na místních podmínkách, dostupné nabídce bytů a skutečném počtu nově příchozích.
Školy a zdravotnictví mohou čelit dalšímu tlaku
Další důležitou oblastí jsou vzdělávání a zdravotní péče. Pokud by mezi nově příchozími bylo mnoho rodin s dětmi, některé školy by musely řešit kapacitu tříd, jazykovou podporu a začleňování žáků do výuky.
Podobně by se mohl zvýšit zájem o praktické lékaře, pediatry a další zdravotnické služby, zejména v lokalitách s již vysokým počtem obyvatel.
Pro úspěšné zvládnutí případné migrační vlny by proto bylo důležité včas koordinovat postup státu, krajů a obcí. Významnou roli by hrála také dostupnost tlumočení, jazykových kurzů a pomoci lidem, kteří přišli o domov v důsledku války.
Co mohou očekávat čeští občané?
Případný příchod dalších uprchlíků by mohl mít různé dopady podle regionu. Ve velkých městech by se případné změny mohly projevit především ve vyšší poptávce po nájemním bydlení, větším vytížení některých škol a zvýšeném zájmu o zdravotní služby.
Na druhou stranu část ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje, odvádí daně a podílí se na fungování ekonomiky. Celkový dopad proto nelze posuzovat pouze podle počtu příchozích, ale také podle jejich pracovního uplatnění, potřeb a možností začlenění.
Pro stát bude zásadní najít rovnováhu mezi poskytováním ochrany lidem prchajícím před válkou a zajištěním dostupných veřejných služeb pro všechny obyvatele.
Je příchod 120 tisíc lidí skutečně potvrzený?
Ne. Číslo 120 tisíc je v článku ProSvět.cz prezentováno jako horní hranice možného scénáře. Samotný článek ovšem nepředkládá konkrétní oficiální dokument státní správy, který by potvrzoval, že právě tolik lidí skutečně přijde nebo že jde o závazný plán vlády.
Také související článek iDNES.cz z 16. října 2026 popisuje možnou novou uprchlickou vlnu a upozorňuje na nejistotu spojenou s vývojem situace na Ukrajině. Zmiňuje rovněž odborný odhad, podle něhož by se Česko mělo připravit i na výrazně vyšší počet příchozích. Jednotlivé odhady ale nelze zaměňovat za skutečný počet lidí, kteří se rozhodnou odejít.
Rozhodující tak bude další vývoj války, stav ukrajinské energetické infrastruktury a skutečné migrační pohyby během zimních měsíců.
Závěr: Česká republika může v nadcházející zimě čelit zvýšenému zájmu ukrajinských obyvatel o pobyt v zahraničí. Zatím však není možné tvrdit, že do země určitě dorazí dalších 120 tisíc lidí. Pro odpovědnou přípravu bude nejdůležitější sledovat ověřené údaje, posilovat potřebné kapacity a rozlišovat mezi možnými scénáři a potvrzenými skutečnostmi.
