Bývalý prezident Miloš Zeman se v posledních měsících opakovaně vyjadřuje k politice svého nástupce Petra Pavla. Jeho komentáře bývají velmi ostré a často se dotýkají nejen aktuálních politických sporů, ale také širšího pohledu na fungování prezidentského úřadu a českého ústavního systému.

Zeman v minulosti kritizoval Pavlovy kroky vůči vládě Andreje Babiše a zejména jeho postup kolem kompetenční žaloby týkající se účasti na summitu NATO. Exprezident tehdy použil velmi vyhrocené přirovnání a Pavlův postup označil za první „výstřel“, na který podle něj následovala „odvetná palba“.

Ostrá slova na adresu současného prezidenta

Zeman zároveň naznačoval, že Petr Pavel si podle něj musí na svou prezidentskou roli teprve zcela zvyknout. V jednom ze svých veřejných vystoupení použil přirovnání k herci, který podle něj musí do své role dorůst.

Taková formulace okamžitě přitáhla pozornost, protože Zeman patří mezi nejvýraznější bývalé české prezidenty a jeho veřejné komentáře mají stále značný politický ohlas.

Současně však Zeman nekritizoval pouze prezidenta. Výhrady měl také k vládě Andreje Babiše, například v otázce rozpočtu a některých jejích politických rozhodnutí. Zdůrazňoval rozdíl mezi zadlužováním kvůli strategickým investicím a zadlužováním kvůli běžné spotřebě.

Připomínka Heydricha

Historická paralela s Reinhardem Heydrichem má v českém veřejném prostoru mimořádně silný náboj. Zeman se k atentátu na Heydricha vyjádřil již v roce 2022 při připomínce 80. výročí operace Anthropoid. Tehdy uvedl, že atentát podle jeho názoru „stál za to“, a označil jej za klíčovou událost českých i světových dějin.

Jeho tehdejší slova se týkala historického hodnocení atentátu a následných obětí. Zeman argumentoval, že nacistické vedení představovalo pro český národ zásadní hrozbu. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová při stejné příležitosti zdůraznila význam odporu proti nacismu a připomněla také slovenskou stopu prostřednictvím Jozefa Gabčíka.

Politický konflikt pokračuje

Současné spory mezi prezidentem, vládou a jednotlivými politickými představiteli ukazují, že otázka rozsahu prezidentských pravomocí zůstává v české politice velmi citlivá. V roce 2026 se například vláda vůči Pavlově kompetenční žalobě vymezovala s tvrzením, že prezident podle ní překračuje tradiční ústavní zvyklosti.

Zemanův pohled proto zapadá do širší debaty o tom, jak daleko mohou jednotlivé ústavní instituce při vzájemných sporech zajít.

A právě ostrý způsob, jakým bývalý prezident Petra Pavla hodnotí, znovu rozvířil politickou debatu. Zda jde pouze o pokračování dlouhodobého politického střetu, nebo o hlubší spor o podobu prezidentské funkce, zůstává předmětem veřejné diskuse.