Necelý rok a půl před prezidentskou volbou, která se má konat v roce 2028, ukazuje nový průzkum STEM/MARK, že mezi testovanými jmény má nejvyšší podíl lidí, kteří by v současnosti zvažovali současného prezidenta Petra Pavla. Zároveň však výsledky ukazují, že značná část veřejnosti zatím není o své případné volbě rozhodnuta.
Výzkum probíhal online od 31. srpna do 7. září 2026 a zapojilo se do něj 1008 respondentů starších 18 let. Průzkum proto zachycuje náladu veřejnosti v konkrétním období, nikoli předpověď výsledku prezidentských voleb.
Pavel má nejvyšší podíl současné podpory
Když měli respondenti vybírat z nabídnutých jmen, uvedlo 36 procent dotázaných, že by Petra Pavla volilo. Dalších 16 procent jeho případnou volbu zvažovalo. Naopak 45 procent respondentů uvedlo, že by ho nevolilo, zatímco 2 procenta ho neznala.
Pavel tak v průzkumu získal nejvyšší podíl respondentů, kteří deklarovali přímou podporu, přestože výsledky současně ukazují značný prostor pro změnu názorů před samotnou volbou.
Babiš i známé osobnosti mimo politiku
Mezi dalšími výraznými jmény se objevil premiér Andrej Babiš. Pro něj by se nyní rozhodlo 16 procent respondentů a dalších 24 procent uvedlo, že by jeho volbu zvažovalo.
Pozornost vzbudilo také jméno moderátora a herce Marka Ebena. Ten by podle průzkumu získal přímou podporu 11 procent respondentů, zatímco dalších 31 procent by jeho kandidaturu zvažovalo.
STEM/MARK zároveň připomněl, že Eben se na předních místech prezidentského trackingu objevoval už v předchozích letech. Jeho případná kandidatura však podle dostupných informací není oznámena a dlouhodobě ji odmítá.
V průzkumu se objevil také herec Marek Vašut. Jeho kandidaturu by nyní podpořilo 7 procent respondentů a dalších 21 procent by ji zvažovalo.
Kdo další se v průzkumu objevil?
Mezi testovanými osobnostmi byli také Karel Havlíček, Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Danuše Nerudová, Václav Klaus, Alena Schillerová nebo Miloš Zeman.
Karel Havlíček získal 9 procent v kategorii respondentů, kteří by ho volili, a dalších 23 procent jeho volbu zvažovalo. U Marka Vašuta činily stejné hodnoty 7 a 21 procent. Miloš Zeman získal 8 procent přímé podpory a dalších 16 procent uvedlo, že by jeho volbu zvažovalo.
Důležitou součástí výsledků je také skutečnost, že při spontánní otázce dokázalo konkrétní jméno budoucího prezidenta uvést pouze 40 procent dotázaných. Zbytek buď konkrétní jméno neuvedl, nebo pro něj prezidentské volby v roce 2028 zatím nejsou aktuálním tématem.
Jaké vlastnosti lidé od prezidenta očekávají?
Průzkum se nezaměřoval pouze na konkrétní kandidáty. Respondenti také hodnotili, jak by podle nich měla hlava státu působit a jaké vlastnosti by měla mít.
Výsledky ukazují například zájem o prezidenta, který má zkušenosti s praktickou politikou, ale současně může působit jako nestranická a na politických stranách nezávislá osobnost. Mezi zmiňované profesní oblasti patřila diplomacie nebo ekonomie.
Podle průzkumu si většina respondentů rovněž přeje, aby prezident přispíval ke sjednocování společnosti, nepoužíval vulgární výrazy, navštěvoval regiony a podporoval české podnikatele v zahraničí.
Co výsledky znamenají?
Výsledky průzkumu ukazují současné rozložení deklarovaných preferencí mezi vybranými osobnostmi, nikoli výsledek budoucích prezidentských voleb. Do samotné volby v roce 2028 zbývá ještě značná doba a řada potenciálních kandidátů svou účast dosud oficiálně nepotvrdila.
Průzkum tak především ukazuje, která jména jsou v současnosti mezi českými voliči známá a jakou míru deklarované podpory či zvažované podpory jednotlivé osobnosti získávají. V průběhu kampaně se tyto postoje mohou měnit podle politického vývoje, kandidatur jednotlivých osobností a dalších okolností.
