Evropská migrační politika vstupuje v roce 2026 do nové fáze. Od června začala v celé Evropské unii platit rozsáhlá reforma azylového a migračního systému, která přináší přísnější registraci osob přicházejících přes vnější hranice, rychlejší postupy při posuzování žádostí o azyl a také nový systém solidarity mezi členskými státy. Současně několik zemí obnovuje nebo prodlužuje kontroly na vnitřních hranicích Schengenu.

Nová pravidla platí od června

Dne 12. června 2026 vstoupil v účinnost unijní Pakt o migraci a azylu. Reforma zahrnuje deset legislativních aktů a má sjednotit postupy členských států při registraci, prověřování a návratech osob, které vstupují do EU neoprávněně.

Podle Evropské komise musí být osoby přicházející přes vnější hranici podrobeny registraci a kontrolám totožnosti, bezpečnostním, zdravotním a dalším prověrkám. U standardního screeningu na vnější hranici je stanoven časový rámec až sedmi dnů, zatímco u osob zadržených již na území členského státu může screening trvat nejvýše tři dny.

Nová pravidla rovněž počítají s povinnými hraničními postupy pro některé skupiny žadatelů, například pro osoby, u nichž je podle pravidel EU nepravděpodobné přiznání mezinárodní ochrany, nebo u osob představujících bezpečnostní riziko.

Česko zveřejnilo aktuální statistiky

České ministerstvo vnitra ve své zprávě za druhé čtvrtletí 2026 uvedlo, že k 30. červnu bylo v České republice registrováno 1 140 522 občanů cizích států. Ve srovnání s koncem prvního čtvrtletí šlo o nárůst o 16 026 osob, tedy přibližně 1,43 procenta. Cizinci tak tvořili 10,47 procenta obyvatel České republiky.

Významnou část tvořili občané Ukrajiny. Na konci června bylo v Česku evidováno 390 812 aktivních registrací dočasné ochrany a více než 360 tisíc osob si tuto ochranu prodloužilo do března 2027.

Tyto údaje je však třeba odlišovat od nelegální migrace. Evidence zahraničních občanů v Česku zahrnuje také osoby s legálním pobytem a osoby využívající dočasnou ochranu.

Nelegální migrace na vnější hranici EU klesá

Podle předběžných údajů agentury Frontex zaznamenala EU v první polovině roku 2026 celkem 49 199 případů nelegálního překročení vnějších hranic. To představovalo meziroční pokles o 37 procent. České ministerstvo vnitra zároveň uvedlo, že více než 60 procent zaznamenaných případů připadalo na východní a centrální středomořskou trasu.

Podobný vývoj popsal také evropský komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner. Podle něj počet nelegálních překročení vnějších hranic v první polovině roku 2026 klesl o 37 procent oproti stejnému období předchozího roku.

Pokles počtu příchodů však neznamená, že migrační otázka ztratila politický význam. Naopak, otázky ochrany hranic, návratové politiky a fungování Schengenu zůstávají mezi členskými státy předmětem výrazné debaty.

Některé státy znovu kontrolují vnitřní hranice

Schengenský prostor umožňuje volný pohyb osob bez běžných kontrol na vnitřních hranicích. Současná pravidla však členským státům umožňují za určitých okolností dočasně obnovit hraniční kontroly.

Podle aktuálního přehledu Evropské komise Německo zavedlo kontroly na svých pozemních hranicích mimo jiné s Českou republikou, Polskem, Rakouskem, Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem, Dánskem a Švýcarskem v období od 16. září 2026 do 15. března 2027. Jako důvody uvádí mimo jiné nelegální migraci, převaděčství a tlak na azylový systém.

Kontroly zavedlo nebo prodloužilo také několik dalších zemí. Rakousko například kontroluje některé pozemní hranice včetně hranice s Českem, zatímco Polsko plánuje kontroly na hranicích s Německem a Litvou od října 2026.

To neznamená uzavření hranic ani automatický zákaz cestování. Jde o dočasná opatření, která mají konkrétní časové období a stanovený rozsah.

Migrační politika vytváří napětí mezi členskými státy

Rozdílné postoje jednotlivých vlád se výrazně projevily také během letošní krize kolem španělské enklávy Ceuta. Po masivním přílivu migrantů na hranici Španělska s Marokem se mezi evropskými státy rozvinula debata o ochraně vnějších hranic, návratové politice a odpovědnosti jednotlivých zemí.

Česká republika se do této debaty zapojila prostřednictvím premiéra Andreje Babiše, který podle zprávy ČTK požadoval v souvislosti s migrační situací dokonce vyřazení Španělska ze Schengenského prostoru. Takový krok by znamenal zásadní změnu fungování volného pohybu mezi členskými státy.

Jiné evropské vlády však podobný postup nepodpořily a zdůrazňovaly potřebu společného evropského řešení.

EU současně zpřísňuje návraty

Jednou z hlavních částí nové evropské politiky je také snaha zefektivnit návraty osob, které nemají právo zůstat na území EU.

Nová pravidla mají podle Evropské komise urychlit azylová i návratová řízení a zlepšit spolupráci mezi členskými státy. Součástí systému je také posílení databáze Eurodac, která umožňuje lepší sledování žádostí a pohybu osob v rámci evropského azylového systému.

Evropská unie navíc v červnu 2026 schválila další opatření týkající se návratů mimo území EU. Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci zároveň v roce 2026 počet příchozích po moři do Evropy klesl, avšak nebezpečnost některých migračních tras zůstává vysoká.

Co bude následovat?

Česko tak stojí uprostřed širší evropské změny migrační politiky. Na jedné straně jsou podle dostupných statistik počty nelegálních překročení vnějších hranic EU nižší než před rokem. Na druhé straně jednotlivé vlády pokračují v dočasných hraničních kontrolách a požadují účinnější ochranu vnějších hranic.

Nový evropský systém má v příštích měsících ukázat, zda se podaří sladit přísnější ochranu hranic s jednotným azylovým systémem a zároveň zachovat fungování Schengenského prostoru.

Pro Českou republiku bude důležitá zejména praktická spolupráce se sousedními státy, fungování nových evropských pravidel a vývoj migračních tras, které mohou ovlivnit pohyb osob přes území střední Evropy.

Celá problematika tak zůstává předmětem intenzivní politické debaty. Dostupná data přitom ukazují několik paralelních trendů: pokles zaznamenané nelegální migrace na vnější hranici EU, pokračující vysoký počet osob s legálním pobytem v Česku a současně návrat dočasných kontrol na některých vnitřních hranicích Schengenu.