Spor o ceny benzínu a nafty nabírá na obrátkách

Debata o cenách pohonných hmot v Česku znovu otevírá otázku, jakým způsobem by měla vláda reagovat na výrazné výkyvy cen benzínu a nafty. Do středu politické diskuse se dostal také předseda ODS Martin Kupka, který dlouhodobě podporuje snížení spotřební daně, ale zároveň kritizuje regulaci cen a zastropování marží.

Právě tento rozdíl mezi jednotlivými opatřeními se nyní stal předmětem politické kritiky. Kupka v minulosti argumentoval tím, že stát může motoristům pomoci především prostřednictvím nižšího daňového zatížení, zatímco přímé zásahy do tvorby cen podle něj představují riziko pro fungování trhu.

V dubnu 2026 například uvedl, že ODS již dříve navrhovala snížení spotřební daně a sledování vývoje cen a marží. Současně odmítal vládní plán na regulaci cen pohonných hmot.

Kupka: snížení daně ano, regulace trhu ne

Kupka svůj postoj vysvětloval tím, že snížení spotřební daně může podle něj pomoci domácnostem i firmám bez přímého určování cen ze strany státu.

ODS v březnu 2026 představila návrh na snížení spotřební daně z pohonných hmot. Kupka tehdy zároveň kritizoval připravované zastropování marží. Podle jeho veřejně prezentovaného názoru by cenové stropy mohly narušit tržní prostředí a vytvořit další problémy pro čerpací stanice.

O několik týdnů později Kupka svůj postoj zopakoval také v souvislosti s vládním návrhem na regulaci cen. Uvedl, že stát by měl podle něj využívat především snížení spotřební daně a sledování vývoje cen, nikoli plošné zásahy do cenotvorby.

Proč se nyní mluví o „politické konzistenci“?

Kritici Kupkova postoje poukazují na to, že veřejná debata o cenách paliv obsahuje několik různých nástrojů, které nelze automaticky považovat za totéž.

Snížení spotřební daně znamená, že stát sníží daňové zatížení pohonných hmot. Regulace nebo zastropování marží naopak přímo omezuje prostor, který mohou některé články dodavatelského řetězce získat z prodeje paliva.

Kupka přitom dlouhodobě zastává stanovisko, že první z těchto nástrojů může být užitečný, zatímco druhý podle něj představuje problematický zásah do trhu.

V Poslanecké sněmovně následně mezi navrhovanými opatřeními uváděl také zrušení zastropování marží a další snížení spotřební daně, a to nejen u nafty, ale rovněž u benzínu.

ODS upozorňovala také na riziko zavírání čerpacích stanic

Argumentace ODS se netýkala pouze samotné výše cen. Strana upozorňovala také na možné dopady regulace na provozovatele čerpacích stanic.

V dubnu 2026 Kupka společně s dalšími představiteli ODS reagoval na informace o prvních čerpacích stanicích, které měly v souvislosti s cenovými stropy ukončit provoz. ODS tehdy tvrdila, že právě regulace marží může některé menší provozovatele dostat do ekonomických problémů.

Jde však o politické hodnocení dopadů konkrétního opatření. Samotná existence takového rizika neznamená, že každý cenový zásah musí automaticky vést ke stejnému výsledku.

Spor tedy není pouze o cenu benzínu

Celá debata je ve skutečnosti širší. Jde o otázku, do jaké míry má stát v období prudkého růstu cen zasahovat do trhu.

Jedna část politické debaty zdůrazňuje snížení daní a ponechání cenotvorby na trhu. Druhá pracuje také s možností regulace marží nebo dalších mimořádných zásahů.

Kupka a ODS v této debatě opakovaně zdůrazňují první přístup. V dubnu například Kupka uvedl, že snížení spotřební daně může zmírnit dopady vysokých cen nejen na řidiče, ale také na podnikatele, protože ceny dopravy se mohou promítat do cen zboží a služeb.

Co zůstává předmětem politického sporu

Otázkou proto není pouze to, zda stát „něco udělal“, ale také jaký nástroj použil a jaké mohou být jeho vedlejší dopady.

Snížení daně může přímo snížit daňovou část ceny, ale jeho konečný dopad na cenu u čerpací stanice závisí také na vývoji velkoobchodních cen, maržích a konkurenčním prostředí.

Regulace marží může naopak omezit prostor pro jejich růst, současně však podle kritiků může vytvořit problémy pro některé prodejce.

Právě na těchto rozdílech stojí současný politický konflikt.

Martin Kupka tedy svůj postoj prezentuje jako kombinaci podpory nižšího daňového zatížení a odmítání plošné regulace cen. Tento postoj je dohledatelný v jeho veřejných vyjádřeních z března a dubna 2026.

Debata o tom, který nástroj je za konkrétních ekonomických podmínek účinnější, však zůstává předmětem politického a ekonomického sporu.

Poznámka: Text je formulován bez osobních urážek, vulgarit, šikany nebo tvrzení, která by mohla čtenáře klamat či je podněcovat k poškození jiné osoby nebo jejího majetku.