Havlíček tvrdě zaútočil na opozici kvůli stavebnímu zákonu. Tvrdí, že problémy se stavebním řízením připravily českou ekonomiku o desítky miliard korun

Ve Sněmovně se znovu rozhořela ostrá debata kolem stavebního zákona, digitalizace stavebního řízení a způsobu, jakým se v posledních letech povolovaly nové stavby. Místopředseda Poslanecké sněmovny a představitel hnutí ANO Karel Havlíček ve svém vystoupení velmi tvrdě kritizoval předchozí vládu a zejména její postup při zavádění nového systému stavebního řízení.

Havlíček odmítl kritiku opozice a prohlásil, že právě představitelé bývalé vládní koalice by podle něj měli být při hodnocení současné reformy velmi opatrní. Podle jeho slov totiž předchozí změny vedly k výraznému zpomalení stavebního řízení, investic i celého stavebního sektoru.

Zásadní pokles počtu povolených staveb

Jako jeden z hlavních argumentů Havlíček uvedl statistiky týkající se stavebních povolení.

Podle údajů, které ve svém vystoupení citoval, bylo v roce 2021 povoleno přibližně 34 tisíc bytových staveb. V roce 2025 se měl počet podle jeho interpretace snížit zhruba na 23 tisíc.

Ještě výraznější rozdíl podle něj představuje celkový počet stavebních povolení. Zatímco v roce 2021 jich mělo být přibližně 91 tisíc, v roce 2025 už pouze kolem 62 tisíc.

Havlíček z těchto čísel vyvodil, že komplikace ve stavebním řízení měly negativní dopad nejen na samotné stavebníky, ale také na investice a hospodářský růst.

Hra o desítky miliard

Jedním z nejvýraznějších momentů jeho vystoupení byla část věnovaná údajným ekonomickým ztrátám.

Havlíček uvedl, že podle odhadů bankovních analytiků oslovených Českou tiskovou kanceláří mohly ztráty v letech 2024 a 2025 dosáhnout přibližně 15 a 40 miliard korun.

Při započtení dalších dopadů se podle něj celková částka může dostat až k hranici 90 až 100 miliard korun. Zároveň však připustil, že jednotlivé odhady se mohou výrazně lišit a že nelze tvrdit, že přesná ztráta činí právě 100 miliard.

Smyslem jeho argumentace podle něj bylo především ukázat rozsah problému.

Havlíček dokonce použil přirovnání, že částka kolem 100 miliard korun odpovídá hodnotě, za kterou by bylo možné financovat například desítky až stovky významných veřejných projektů.

Kritika Pirátů a bývalé koalice

Velká část vystoupení se soustředila na kritiku Pirátů a bývalé vládní koalice.

Havlíček tvrdil, že předchozí vláda podle něj zrušila systém, který byl připravován několik let a na kterém se podílela také tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Podle Havlíčka byla původní legislativa připravována s odbornými organizacemi, profesními komorami a dalšími zástupci stavebního sektoru. Její zrušení proto označil za chybu, která podle jeho názoru způsobila další několikaleté zdržení.

Opozici zároveň obvinil z toho, že nyní kritizuje snahu současné vlády napravit problémy, které podle něj sama pomohla vytvořit.

Nový systém má přinést jedno řízení a jasné lhůty

Havlíček představil také hlavní principy připravovaných změn stavebního řízení.

Jedním z klíčových prvků má být podle něj princip „jednoho řízení“. Stavebník by měl mít možnost řešit stavbu v rámci jednoho rozhodnutí, jednoho úřadu a jednoho řízení namísto složitého systému mnoha různých souhlasů a postupů.

Další zásadní změnou mají být závazné lhůty pro úřady.

U rodinných domů Havlíček hovořil o lhůtě 60 dnů, zatímco u velkých projektů mají být lhůty delší. Cílem je podle něj vytvořit předvídatelnější prostředí pro stavebníky, investory, obce i firmy.

Silnější role obcí

Novela má podle Havlíčka posílit také postavení obcí a krajů při územním plánování.

Obce by podle něj měly mít větší možnost ovlivňovat, jakým způsobem se bude jejich území rozvíjet a jak bude vypadat jejich okolí.

Havlíček zároveň odmítl tvrzení, že by novela poskytovala developerům „volnou ruku“. Podle jeho argumentace se nezavádějí výjimky, které by umožňovaly obejít pravidla ochrany území či jiné zákonné požadavky.

Konec stovek samostatných stavebních úřadů?

Výraznou změnou má být také reorganizace stavebních úřadů.

Havlíček kritizoval současný systém více než 600 stavebních úřadů. Podle něj tento model neumožňuje dostatečně garantovat jednotný postup, kvalitu rozhodování ani předvídatelné lhůty.

Nový systém má podle jeho slov vést ke koncentraci agendy a postupnému přechodu k menšímu počtu stavebních úřadů.

Změna však nebude okamžitá. Právě přechodné období má podle Havlíčka umožnit dokončení některých velkých projektů, aby jejich realizace nebyla kvůli reorganizaci zbytečně odkládána.

Spor o digitalizaci

Samostatnou kapitolou zůstává digitalizace stavebního řízení.

Právě ta byla v posledních letech jedním z největších politických sporů. Havlíček ve svém vystoupení ostře kritizoval předchozí způsob digitalizace a tvrdil, že systém podle něj nefungoval tak, jak měl.

Odmítl proto výtky opozice, že současná vláda digitalizaci zpomaluje.

Podle jeho vysvětlení je nejprve nutné dokončit legislativní a organizační změny a následně postupně vybudovat nový digitální systém. Cílovým termínem má být podle jeho slov rok 2030, přičemž některé digitální nástroje mohou být zavedeny dříve.

Opozice mluví o rizicích, Havlíček tvrdí opak

V debatě zaznívala také kritika možného oslabení ochrany přírody, pravomocí obcí či přílišného zvýhodnění developerů.

Havlíček tato tvrzení odmítl. Tvrdí, že novela naopak posiluje odpovědnost jednotlivých institucí a umožňuje jasnější koordinaci celého procesu.

Podle jeho argumentace mají být pravidla jednodušší a zároveň předvídatelnější.

Podpora odborných institucí?

Havlíček během vystoupení citoval také několik představitelů odborných organizací a institucí, jejichž vyjádření podle něj ukazují, že novela má mezi částí odborné veřejnosti podporu.

Zmínil například Ondřeje Boháče z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Českou komoru architektů, Hospodářskou komoru, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a další organizace.

Podle citovaných vyjádření má novela směřovat ke zjednodušení stavebního řízení, posílení role obcí, sjednocení pravidel a zkrácení povolovacích lhůt.

Havlíček tím chtěl ukázat, že podle něj nejde pouze o politický projekt současné vlády, ale že změny podporují také někteří odborníci a profesní organizace.

„Poslední pokus“, tvrdí Havlíček

Ve svém projevu Havlíček několikrát zdůraznil, že podle něj není možné další roky čekat.

Tvrdil, že každý další rok komplikovaného stavebního řízení znamená další ekonomické ztráty a odkládání investic.

Současnou reformu proto označil za zásadní pokus o změnu systému, který má podle něj konečně vytvořit jasnější pravidla pro všechny – od lidí stavějících rodinný dům až po velké investory.

Zároveň připustil, že ani nový zákon nemusí být bez chyb a že k němu existují připomínky. Podle něj však bylo nutné zvolit rychlejší postup, protože klasické připomínkové řízení by podle jeho názoru mohlo celý proces prodloužit o další rok.

Politický střet pokračuje

Celá debata tak zůstává nejen otázkou stavebního práva, ale také výrazným politickým střetem mezi vládními a opozičními stranami.

Zatímco současná vláda tvrdí, že se snaží odstranit komplikace předchozího systému, opozice upozorňuje na rizika rychlého přijímání změn a na problémy spojené s digitalizací.

Havlíček naopak argumentuje tím, že Česká republika potřebuje rychlejší, předvídatelnější a efektivnější stavební řízení.

Jedno je jisté: spor o stavební zákon, digitalizaci a odpovědnost za miliardové ekonomické dopady tímto nekončí. O výsledku rozhodnou nejen poslanci, ale především to, zda se nový systém skutečně podaří uvést do praxe a zda povede k rychlejšímu povolování staveb.