Prezident Petr Pavel znovu rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Na konferenci reVize Česka v Praze vystoupil s názorem, že Česká republika by měla usilovat o hlubší ekonomické zapojení do Evropské unie a vážně diskutovat o tom, zda jí vlastní měna do budoucna nepřináší více nevýhod než výhod.

Podle prezidenta by se otázka české koruny neměla posuzovat pouze z pohledu historických či emocionálních vazeb. Rozhodující by podle něj měla být především ekonomická racionalita a to, zda současné měnové uspořádání skutečně podporuje dlouhodobý rozvoj České republiky.

„Samotný fakt, že naše ekonomika je výrazně provázána s eurozónou, by nás měl vést k tomu, abychom si řekli, že je jednoznačně lepší být v takovém případě u stolu, kde se přijímají rozhodnutí, než sedět za dveřmi a potom se s těmito rozhodnutími vyrovnat,“ uvedl Pavel.

Prezident tím upozornil na skutečnost, že česká ekonomika je silně propojena se státy, které euro používají. Česká republika však zároveň není součástí eurosummitů, na nichž nejvyšší představitelé zemí eurozóny diskutují o zásadních otázkách společné měnové politiky a hospodářského vývoje.

Pavel chce racionálnější debatu

Hlava státu zároveň kritizovala podle svého názoru způsob, jakým se v České republice o euru dlouhodobě diskutuje. Veřejný prostor podle něj často více zdůrazňuje obavy a negativní postoje části obyvatel než možné ekonomické přínosy společné měny.

Pavel se domnívá, že politici by měli o euru mluvit především prostřednictvím konkrétních ekonomických argumentů a méně prostřednictvím emocí. Skeptický postoj veřejnosti podle něj může být částečně podporován i politickou rétorikou, která společnou evropskou měnu prezentuje jednostranně negativně.

Prezident přitom své stanovisko zasazuje do širšího pohledu na budoucnost Evropské unie. Podle něj je dlouhodobá prosperita České republiky úzce spojena s tím, jak silná a konkurenceschopná bude Evropa jako celek.

„Myslím si, že úspěšná Česká republika může být opravdu pouze v integrované a silné Evropě,“ řekl Pavel.

Jednotný evropský trh jako další priorita

Debata o euru však podle prezidenta představuje pouze jednu část širší otázky evropské integrace. Za zásadní považuje také dokončení jednotného evropského trhu a odstraňování překážek, které stále komplikují přeshraniční podnikání, obchod a investice.

Právě o této problematice Pavel jednal také s eurokomisařem pro hospodářství a produktivitu Valdisem Dombrovskisem. Prezident podle svých slov považuje fungující jednotný trh za jeden z klíčů k posílení evropské konkurenceschopnosti v mezinárodním prostředí.

Podle jeho pohledu by evropské státy měly v některých oblastech více prosazovat společné zájmy a méně se soustředit pouze na krátkodobé národní priority.

Vláda euro odmítá

Pavlův postoj se přitom dostává do přímého kontrastu s aktuálním postojem vlády.

Vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů odmítá zahájení procesu vedoucího k přijetí eura. Premiér Andrej Babiš již na začátku května uvedl, že vláda nebude každoročně připravovat zprávu o připravenosti České republiky na vstup do eurozóny.

Kabinet tak dává najevo, že přijetí společné evropské měny pro něj v současnosti nepředstavuje politickou prioritu.

Právě rozdílné postoje prezidenta a vlády mohou znamenat, že otázka eura zůstane v české politice výrazným tématem i v dalších měsících.

Česko se k euru zavázalo už při vstupu do EU

Česká republika se k budoucímu přijetí eura zavázala už při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Na rozdíl od některých jiných členských zemí však nemá stanoven konkrétní termín, kdy by měla společnou měnu zavést.

Samotné přijetí eura navíc není možné bez splnění takzvaných maastrichtských kritérií. Ta se týkají například cenové stability, úrokových sazeb, stavu veřejných financí a stability měnového kurzu.

Otázka tedy není pouze politická. Zahrnuje také řadu ekonomických podmínek a rozhodnutí, která by musela Česká republika před případným vstupem do eurozóny splnit.

Euro už používá většina zemí EU

Společná evropská měna je dnes používána ve většině členských států Evropské unie. Po přijetí eura Bulharskem se počet zemí eurozóny zvýšil na 21 z celkových 27 členů EU.

Česká republika tak zůstává jednou ze zemí, které si ponechávají vlastní měnu.

Debata o tom, zda je to pro českou ekonomiku dlouhodobě výhodnější, nebo zda by naopak přijetí eura přineslo větší ekonomické a politické výhody, proto zůstává otevřená.

Petr Pavel nyní dal jasně najevo, na kterou stranu tohoto sporu se přiklání. Podle něj by Česká republika neměla stát mimo rozhodování o ekonomickém směřování Evropy, pokud je sama se zeměmi eurozóny tak úzce propojena.

A právě otázka, zda má Česko zůstat u koruny, nebo se v budoucnu připojit k euru, tak znovu získává významné místo v domácí politické debatě.