Soud zvrátil rozsudek nad SPD. Kontroverzní předvolební plakáty podle něj nebyly trestným činem

Pražský odvolací soud pravomocně osvobodil hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) v kauze kontroverzních předvolebních plakátů z roku 2024. Soud dospěl k závěru, že plakáty sice byly výrazné, zjednodušující a místy provokativní, nepřekročily však hranici, která by podle trestního práva znamenala podněcování k nenávisti. Původní verdikt, jenž SPD ukládal peněžitý trest tři miliony korun, byl zrušen.

Případ se týkal kampaně SPD před krajskými a senátními volbami v roce 2024. Středem sporu byly dva plakáty, které vyvolaly silnou veřejnou i politickou reakci. Jeden z nich zobrazoval tmavého muže se zakrváceným nožem a košilí a spojoval tento motiv s kritikou zdravotnictví, migrace a takzvaného Migračního paktu Evropské unie. Druhý plakát zobrazoval dva romské chlapce s cigaretami a obsahoval sdělení týkající se docházky dětí do školy a podpory rodin.

Podle obžaloby měly tyto materiály naplnit znaky trestného činu podněcování k nenávisti. Prvostupňový soud proto SPD uložil třímilionový peněžitý trest. Hnutí se proti verdiktu odvolalo a svou vinu od počátku odmítalo.

Odvolací senát však původní rozhodnutí změnil. Předsedkyně senátu Monika Křikavová při odůvodnění uvedla, že použité zobrazení bylo podle soudu „výrazné, zjednodušující, místy provokativní“ a na hraně dobrého vkusu. Zároveň ale zdůraznila, že podobný způsob vyjadřování je v předvolební politické komunikaci do určité míry typický. Podle soudu musí demokratický právní stát snést i ostré a kontroverzní politické projevy, pokud nepřekročí zákonné meze.

Soud zároveň zdůraznil, že jeho úkolem nebylo rozhodovat o tom, zda jsou politické postoje SPD k migraci, sociální politice nebo integraci správné. Posuzoval pouze to, zda jednání představovalo trestný čin. Samotné otevření kontroverzního tématu nebo kritika určitého způsobu jeho řešení podle soudu automaticky neznamená projev nenávisti.

U plakátu s romskými dětmi soud viděl především politické sdělení zaměřené na sociální problematiku. V případě plakátu s mužem tmavé pleti pak hovořil o symbolice a zkratce, která podle něj odkazovala na migrační politiku Evropské unie a na bezpečnostní rizika, která s ní část veřejnosti spojuje.

Rozhodnutí se okamžitě stalo předmětem politických reakcí. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že verdikt respektuje, zároveň však označil tehdejší kampaň SPD za kontroverzní a kritizoval její způsob komunikace. Podobně reagovali také představitelé TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, kteří sice respektují rozhodnutí soudu, ale dál tvrdí, že podobná kampaň je podle nich za hranou politické slušnosti a může přispívat k vyvolávání strachu a napětí ve společnosti.

Naopak SPD rozhodnutí přivítalo. Předseda hnutí Tomio Okamura uvedl, že verdikt podle něj potvrzuje právo na svobodu projevu a že SPD nespáchalo žádný trestný čin. Případ označil za zásah proti politickému názoru hnutí a kritizoval také způsob, jakým bylo vyšetřování vedeno.

Podobně se vyjádřili i další představitelé spojení se SPD a koalicí, kteří verdikt označili za potvrzení svobody politického projevu. Petr Macinka případ označil za politicky motivovaný proces a Jindřich Rajchl uvedl, že jiné rozhodnutí by podle něj představovalo zásah do svobody názorového projevu.

Do samostatné roviny přitom zůstává případ samotného Tomia Okamury. Také proti němu bylo vedeno trestní stíhání v souvislosti s plakáty, jeho projednávání je však přerušeno poté, co ho Poslanecká sněmovna nevydala k trestnímu stíhání. Jeho případ proto justice posuzuje odděleně.

Kauza tak podle pravomocného verdiktu skončila pro SPD osvobozujícím rozhodnutím. Soud současně vyslal jasný signál, že politická komunikace může být ostrá, provokativní a kontroverzní, avšak trestní odpovědnost musí být posuzována podle konkrétních zákonných hranic, nikoli podle toho, zda je dané sdělení společensky přijatelné nebo vkusné.