Kauza kolem přístupu novinářky Zdislavy Pokorné na tiskovou konferenci ministra zahraničních věcí Petra Macinky dostává další pokračování. Po více než dvou týdnech, během nichž se ministr k celé události veřejně výrazněji nevyjadřoval, nyní představil svou verzi příběhu.

Macinka své rozhodnutí vysvětlil v živém vysílání pořadu Xaver Live. Podle jeho slov nebyla tisková konference určena k řešení témat, která chtěla novinářka otevřít, a její otázky podle něj nesouvisely s hlavním bodem celé akce.

Událost přitom vyvolala značnou pozornost v českém mediálním a politickém prostoru.

Tisková konference byla podle Macinky svolána v souvislosti se jmenováním nového generálního ředitele příspěvkové organizace ministerstva zahraničních věcí Česká centra.

Ministr chtěl veřejnosti představit nového šéfa organizace a jeho představy o dalším fungování Českých center.

Podle Macinky šlo o konkrétně vymezené téma, kterému měla tisková konference odpovídat.

Zdislava Pokorná však následně uvedla, že na akci nebyla vpuštěna, přestože se podle svého vyjádření řádně akreditovala. Zároveň tvrdila, že chtěla položit otázky týkající se jiných aktuálních politických témat.

Mezi nimi mělo být například setkání Petra Macinky s podnikatelem Pavlem Tykačem nebo způsob, jakým Motoristé interpretují policejní rozhodnutí související s výroky Filipa Turka.

Právě zde se názory obou stran zásadně rozcházejí.

Macinka: Tisková konference měla konkrétní téma

Petr Macinka nyní uvedl, že jeho rozhodnutí souviselo právě s tím, že očekávané otázky podle něj nesměřovaly k tématu tiskové konference.

Ministr popsal akci jako příležitost představit nového generálního ředitele Českých center a jeho koncepci.

Podle jeho verze chtěla Pokorná otevřít otázky týkající se jiných politických a policejních kauz.

Macinka tak podle svých slov nechtěl připustit situaci, kdy by tisková konference věnovaná Českým centrům byla využita k debatě o zcela jiných tématech.

Jeho postoj je podle jeho vyjádření jednoznačný: pokud je tisková konference svolána kvůli konkrétnímu tématu, očekává, že se otázky budou tohoto tématu držet.

Pokorná naopak upozorňovala na právo novinářů klást otázky

Z druhé strany zaznívá argument, že práce novináře nespočívá pouze v kladení předem očekávaných otázek.

Pokorná veřejně upozornila na to, že jí nebylo umožněno na tiskové konferenci vystoupit, přestože se podle svého tvrzení předem akreditovala.

Celá kauza tak otevřela širší otázku vztahu mezi politiky a médii: Může ministr omezit účast novináře na tiskové konferenci podle toho, jaká témata chce novinář otevírat?

A právě na tuto otázku mají jednotlivé strany diametrálně odlišné odpovědi.

Macinka kritizoval podle něj dvojí metr

Ve svém vystoupení se Petr Macinka následně zaměřil také na kritiku, která se proti němu po celé události zvedla.

Podle ministra nejde o první případ, kdy se na ministerstvu zahraničních věcí řešil přístup některých médií nebo novinářů k tiskovým konferencím.

Macinka v této souvislosti připomněl svého předchůdce Jana Lipavského.

Tvrdil, že podobné situace se podle něj odehrávaly také v minulosti a že tehdy nebyla reakce části médií a novinářských organizací stejně silná jako nyní.

Ministr proto hovořil o údajném „dvojím metru“.

Jeho argumentace stojí na přesvědčení, že pokud jsou kritizována současná rozhodnutí ministerstva, měla by být stejným způsobem posuzována i rozhodnutí předchozího vedení.

Spor se tak přesunul od jedné tiskové konference k širší debatě

Celá kauza už proto není pouze otázkou toho, zda měla konkrétní novinářka být na jedné tiskové konferenci.

Postupně se stala součástí širšího sporu o vztah mezi českou politikou a médii.

Jedna strana zdůrazňuje právo politiků organizovat tiskové konference podle konkrétní agendy. Druhá upozorňuje na nezávislost novinářů a jejich právo pokládat představitelům vlády nepříjemné či nečekané otázky.

Právě tento střet názorů může rozhodnout o tom, jak bude veřejnost celou kauzu vnímat.

Vystoupení Petra Macinky však nezůstalo pouze u kauzy Zdislavy Pokorné.

V další části živého vysílání se rozpovídal také o nadcházející poradě českých velvyslanců a jejich návštěvě Pražského hradu, kde má k diplomatům promluvit prezident Petr Pavel.

Macinka popsal telefonát, během něhož se ho pracovníci Hradu měli ptát, zda se plánuje účastnit programu v první řadě.

Jenže právě v daný den má podle jeho slov zasedat Poslanecká sněmovna.

A právě tam se má řešit hlasování související s prezidentským vetem.

Macinka proto podle vlastních slov nemohl slíbit, že na Pražský hrad dorazí.

Situace následně pobavila i Filipa Turka, který se do debaty zapojil.

Politická ironie, nebo jen náhoda?

Celý moment působil jako politická ironie.

Na jedné straně prezident Petr Pavel na Pražském hradě, na druhé straně Poslanecká sněmovna řešící jeho veto.

Macinka tak dal přednost parlamentnímu jednání před účastí na prezidentově projevu.

Právě tato část rozhovoru následně vyvolala další pozornost.

Případ Zdislavy Pokorné a Petra Macinky tak zůstává otevřený.

Macinka tvrdí, že tisková konference měla jasně stanovené téma a že otázky nesouvisející s touto agendou tam podle něj neměly prostor.

Pokorná a její kritici naopak upozorňují na význam svobodného přístupu novinářů k politickým představitelům a možnosti pokládat jim otázky i mimo předem očekávaný rámec.

Jasné je zatím především to, že tato kauza otevřela další ostrou debatu o hranicích mezi politikou a žurnalistikou.