Alena Schillerová otevřeně popsala, jak probíhala příprava státního rozpočtu. Opozici zároveň vzkázala, že kritika rostoucího deficitu podle ní ignoruje stav veřejných financí, který současná vláda zdědila.

Příprava státního rozpočtu na příští rok se dostává do klíčové fáze. Ministryně financí Alena Schillerová připustila, že nemohla vyhovět všem požadavkům jednotlivých ministerstev. Podle jejích slov byly požadavky rezortů velmi vysoké a jednání se proto soustředila na jednotlivé položky rozpočtu, jejich reálnou potřebnost a schopnost peníze skutečně v daném roce využít.

Schillerová uvedla, že první předjednávání probíhala už v červnu. Tehdy se podle ní sešla s jednotlivými ministry a společně si nastavovali základní mantinely, v nichž se budou při sestavování rozpočtu pohybovat.

Jedním z hlavních argumentů ministryně je fiskální a strukturální plán, který má podle ní nastavit limity pro hospodaření veřejných financí.

Pro rok 2027 se podle předložených údajů počítá s deficitem veřejných financí kolem 2,8 procenta HDP. Právě tento limit Schillerová označuje za zásadní mantinel, který při přípravě rozpočtu nelze jednoduše překročit.

Ministryně zároveň kritizovala předchozí nastavení pravidel a tvrdila, že současná vláda musí pracovat s dědictvím předchozího kabinetu. Pokud by podle ní zůstala v platnosti stávající národní úprava, mohl by schodek veřejných financí podle této konstrukce dosahovat zhruba 150 miliard korun, což Schillerová označila za neakceptovatelné.

Právě kvůli rozpočtovým pravidlům proto vláda podle jejích slov počítá s tím, že bude usilovat o přehlasování prezidentského veta.

Ekonomika má růst, deficit přesto zůstane vysoký

Nová makroekonomická predikce podle Schillerové přináší i přes řadu rizik poměrně odolný obraz české ekonomiky.

Pro rok 2026 ministerstvo podle předložených údajů očekává hospodářský růst kolem 1,9 procenta, zatímco v roce 2027 by měl růst zrychlit přibližně na 2,4 procenta.

Průměrná inflace by měla v roce 2026 dosáhnout zhruba 2,2 procenta. Pro rok 2027 ministerstvo počítá s inflací kolem 2,7 procenta, přičemž jedním z rizik jsou podle Schillerové možné vyšší ceny elektřiny a plynu.

Schillerová zároveň upozornila na přetrvávající nedostatek pracovníků v některých odvětvích. Ten podle ní vytváří tlak na růst mezd a platů.

Hospodaření sektoru vládních institucí by podle predikce mělo v roce 2026 skončit deficitem kolem 2,7 procenta HDP a celkové zadlužení veřejných financí by mělo dosáhnout přibližně 45,8 procenta HDP.

Schillerová ostře reagovala na kritiku opozice

Opozice podle citovaných vyjádření kritizuje především skutečnost, že česká ekonomika má růst, inflace má zůstat relativně nízká a nezaměstnanost nemá výrazně růst, přesto se očekává vyšší schodek.

Schillerová na to reagovala velmi ostře.

Podle ní by se opozice měla především podívat na stav veřejných financí, který po předchozí vládě zůstal. Tvrdí, že současný kabinet musí jednotlivé rozpočtové kapitoly znovu detailně projít a „zreálnit“.

Ministryně zdůraznila, že nejde pouze o politické rozhodování o tom, komu peníze přidat a komu je naopak nedat. Důležitou otázkou je podle ní také to, zda jednotlivé rezorty dokážou přidělené prostředky skutečně v daném roce utratit.

Pokud jsou například peníze určeny na investiční projekt, ale projekt není připraven tak, aby bylo možné prostředky využít, mohou podle Schillerové zůstat mezi nespotřebovanými výdaji.

„Jedna věc je, že někdo požaduje peníze, druhá věc je, zda je reálně utratí v daném fiskálním roce,“ vysvětlovala ministryně.

Každých 100 milionů se podle ní počítá

Schillerová popsala přípravu rozpočtu jako velmi detailní vyjednávání. Podle jejích slov se neřeší pouze miliardové částky, ale také desítky či stovky milionů korun u jednotlivých projektů.

Za důležité označila například investice, bezpečnost, obranu, školství, dopravu nebo IT projekty.

U obrany připomněla, že při dvouprocentním podílu výdajů na obranu jde podle ní o částku kolem 191 miliard korun.

V oblasti školství je podle ministryně nutné řešit také financování nepedagogických pracovníků a další výdaje, které podle ní nebyly v předchozím nastavení dostatečně pokryty.

Velkou položkou jsou sociální služby i neziskové organizace

Pozornost během přípravy rozpočtu věnuje ministerstvo financí také dotacím a financování neziskových organizací.

Schillerová uvedla, že si nechala zpracovat přehled finančních prostředků, které jednotlivé rezorty poskytují neziskovým organizacím.

Největší objem má podle jejích slov Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se má jednat přibližně o 7,6 miliardy korun. Ministryně zároveň zdůraznila, že nechce automaticky zpochybňovat smysluplnost těchto peněz. V řadě případů podle ní neziskové organizace zajišťují sociální služby efektivněji, než by je dokázal zabezpečit samotný státní aparát.

Zároveň však chce, aby ministerstva jednotlivé dotační programy důkladně kontrolovala a aby bylo jasné, kam peníze skutečně směřují.

Podle Schillerové se některé organizace objevují v dotačních systémech více rezortů, což podle ní vyžaduje detailnější kontrolu.

Rozpočet ještě není definitivně hotový

Ministryně zároveň připustila, že jednání ještě nejsou u konce.

Některé požadavky jednotlivých rezortů podle ní stále zůstávají otevřené a část rozhodnutí bude muset přijmout samotná vláda.

Další jednání se mají týkat například IT projektů. Schillerová uvedla, že u některých rezortů jsou požadavky na IT výrazně vyšší a chce proto jejich oprávněnost konzultovat s odborníky.

Podle ní není možné automaticky schválit každou požadovanou miliardu jen proto, že ji daný rezort požaduje.

„Bez peněz to nejde,“ připustila Schillerová, zároveň ale zdůraznila, že objem dostupných prostředků je omezený a nelze financovat všechny požadavky současně.

Schodek bude vyšší než letos, přesná částka zatím není

Na otázku, jak vysoký bude schodek státního rozpočtu, Schillerová odmítla uvést definitivní číslo.

Naznačila však, že deficit bude vyšší než v roce 2026 a měl by se pohybovat pod hranicí 400 miliard korun.

Přesnější částku podle ní ministerstvo zveřejní až po dokončení rozpočtových jednání.

Důvodem je skutečnost, že stále probíhají jednání s jednotlivými rezorty a některé položky ještě nejsou definitivně rozhodnuté.

Schillerová uvedla, že chce při přípravě rozpočtu postupovat podle zákonného harmonogramu. Ještě ji čekají další pracovní schůzky a jednání s premiérem.

Vláda následně bude mít prostor pro projednání návrhu a případné změny.

Rozpočtová bitva tak zdaleka nekončí. Už nyní je ale zřejmé, že se bude rozhodovat mezi vysokými požadavky jednotlivých ministerstev, evropskými fiskálními pravidly a snahou vlády udržet deficit pod kontrolou.

Schillerová přitom dává jasně najevo, že nehodlá vyhovět všem požadavkům rezortů. Podle ní je současnou prioritou především vytvořit rozpočet, který bude odpovídat reálným možnostem státu a zároveň zajistí financování oblastí, které vláda považuje za zásadní.

Rozpočet na rok 2027 tak může být jedním z největších politických střetů nadcházejících měsíců.