Česká republika se podle premiéra Andreje Babiše nepřipojí ke společnému finančnímu balíčku určenému na vojenskou podporu Ukrajiny. Babiš to uvedl novinářům krátce před odletem ze summitu Severoatlantické aliance v Turecku.

Členské státy NATO se podle závěrů summitu dohodly na pokračování rozsáhlé vojenské podpory Ukrajiny. Celková hodnota letošní pomoci má dosahovat přibližně 70 miliard eur, tedy zhruba 1,7 bilionu korun. Česká vláda se však podle premiérova vyjádření na tomto konkrétním společném financování podílet nebude.

Praha se ke společnému financování nepřipojí

Babiš zdůraznil, že za důležité považuje především to, že rozhodnutí NATO ponechává jednotlivým členským státům možnost zvolit vlastní postup.

Podle premiéra mají jednotlivé země rozdílné ekonomické možnosti, bezpečnostní priority i pohled na způsob, jakým má být pomoc Ukrajině poskytována. Česká republika se proto rozhodla nezapojit do finančního mechanismu, který podle Babiše prosazuje zejména Německo.

Nejde podle něj pouze o samotnou výši vynaložených peněz. Podstatné je také to, jakým způsobem budou prostředky využity a jaký skutečný dopad budou mít na bezpečnost Evropy.

Babiš upozornil na hrozbu balistických střel

Jedním z hlavních témat jednání byla podle premiéra také protivzdušná obrana. Právě ta by podle jeho názoru měla v následujících letech patřit mezi nejdůležitější bezpečnostní priority evropských států.

Babiš během svého vystoupení poukázal na nebezpečí balistických střel. Podle něj právě tento typ zbraní představuje jednu z nejvážnějších současných hrozeb a Evropa by měla hledat účinnější způsoby, jak proti nim zasahovat.

Premiér zároveň zdůraznil potřebu modernizace evropské obrany. Podle jeho názoru nestačí pouze využívat současné technologie, ale je nutné investovat také do vývoje nových systémů.

Evropa by podle Babiše měla vyvinout vlastní „Patriot“

V této souvislosti Babiš zmínil americký systém protivzdušné obrany Patriot, který hraje významnou roli také při obraně Ukrajiny.

Podle premiéra však žádný současný systém neposkytuje absolutní ochranu proti všem typům útoků. Evropa by proto podle něj měla usilovat o vytvoření vlastního moderního systému protivzdušné obrany.

Takový projekt by mohl podle Babišova názoru zvýšit obranyschopnost evropských zemí a zároveň snížit jejich závislost na obranných technologiích dodávaných ze zemí mimo Evropu.

NATO chce v podpoře Ukrajiny pokračovat

Závěry summitu zároveň potvrzují pokračování rozsáhlé podpory Ukrajině. Ta zahrnuje dodávky vojenské techniky, výcvik ukrajinských vojáků i další formy bezpečnostní pomoci.

Celkový objem podpory má podle schváleného rámce dosahovat desítek miliard eur. Spojenci zároveň počítají s pokračováním významné podpory i v dalších letech.

Rozhodnutí Prahy nepřipojit se ke konkrétnímu společnému finančnímu balíčku tak ukazuje na rozdílné přístupy jednotlivých členských států NATO k financování pomoci Ukrajině.

Babiš přitom zdůrazňuje především potřebu posilování evropské obrany, modernizace protivzdušné ochrany a hledání dlouhodobých řešení, která by podle něj mohla zvýšit bezpečnost celé Evropy.