Česká vláda výrazně omezí finanční podporu Ukrajině. Zatímco předchozí kabinet Petra Fialy počítal v letech 2026 až 2030 s pravidelnou částkou jedné miliardy korun ročně na humanitární, rozvojovou a další nevojenskou pomoc, nový návrh státního rozpočtu tuto částku snižuje na polovinu.

Podle přepracovaného rozpočtového dokumentu, který předložila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), má být na program podpory Ukrajiny vyčleněno pouze 500 milionů korun ročně. Oproti původně plánované miliardě jde o snížení o 50 procent.

Původní plán počítal s miliardou ročně

Rozhodnutí o dlouhodobém financování pomoci Ukrajině přijala vláda Petra Fialy už v září loňského roku. Tehdejší kabinet schválil plán, podle něhož mělo Česko v období od roku 2026 do roku 2030 poskytovat Ukrajině každý rok jednu miliardu korun.

Tento závazek se následně promítl do návrhu státního rozpočtu připraveného tehdejším ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).

Po změně vlády se však přístup k financování podpory změnil. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se rozhodl původní plán neponechat v plné výši a částku určenou na nevojenskou podporu snížil o polovinu.

Nový rozpočtový návrh tak počítá s částkou 500 milionů korun ročně. Změna se týká především humanitárních, rozvojových a stabilizačních projektů.

Nešlo pouze o klasickou humanitární pomoc

Finanční prostředky, které Česko na Ukrajinu poskytovalo, nebyly určeny na nákup zbraní nebo vojenské techniky. Peníze měly směřovat především na projekty zaměřené na pomoc civilnímu obyvatelstvu a obnovu základní infrastruktury.

Mezi podporované oblasti patřila například akutní zdravotní péče, nouzové bydlení, vzdělávání, energetika a zajištění tepla.

Na projektech se podle dřívějších informací ministerstva zahraničí podílely české firmy, univerzity i neziskové organizace. Část prostředků byla určena také na odminování zemědělské půdy, posilování kybernetické bezpečnosti nebo budování a obnovu nemocnic a škol.

Významnou oblast představovaly rovněž projekty zaměřené na energetickou infrastrukturu. Právě ta se během války opakovaně stává terčem ruských útoků.

Ukrajina čelí energetické krizi

Omezení české podpory přichází v době, kdy Ukrajina čelí vážným problémům s energetikou. Útoky na elektrárny a distribuční sítě vedly k rozsáhlým výpadkům elektřiny a vytápění.

V některých oblastech se obyvatelé potýkají s dlouhodobými výpadky základních služeb. Situace je obzvlášť komplikovaná během zimních měsíců, kdy nedostatek elektřiny znamená také problémy s vytápěním a zásobováním vodou.

Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně upozorňoval na dopady útoků na civilní infrastrukturu. V Kyjevě se podle jeho vyjádření problémy s vytápěním dotkly také velkého množství bytových domů.

Vláda poslala generátory, ale s omezeným rozpočtem

Česká vláda zároveň reagovala na energetickou situaci vysláním dieselových generátorů na Ukrajinu. Možnosti státu však podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) omezovalo rozpočtové provizorium.

„Vzhledem k rozpočtovému provizoriu můžeme uvolnit maximálně deset milionů korun,“ uvedl ministr.

Vedle státní pomoci se proto výrazně projevila iniciativa českých občanů a soukromých dárců.

Češi vybrali desítky milionů

Organizace Dárek pro Putina spustila 21. ledna sbírku SOS Kyjev. Jejím cílem bylo získat prostředky na nákup generátorů a záložních baterií pro oblasti postižené výpadky elektřiny.

Reakce veřejnosti byla výrazná. Během pouhých pěti dnů lidé podle uvedených údajů přispěli částkou 100 milionů korun. Celková vybraná suma se následně přiblížila hranici 180 milionů korun.

Do pomoci se zapojila také podnikatelka Renata Kellnerová. Prostřednictvím své rodinné nadace se podle dostupných informací rozhodla Ukrajině věnovat dalších 170 milionů korun.

Rozdíl mezi omezenou státní pomocí a aktivitou soukromých dárců tak začal být stále výraznější.

Změna vyvolává otázky o prioritách

Snížení plánované podpory z jedné miliardy na 500 milionů korun ročně otevírá širší debatu o tom, jakým způsobem chce Česká republika v dalších letech přistupovat k Ukrajině.

Pro vládu jde o otázku rozpočtových priorit a hledání úspor. Pro zastánce pokračující pomoci však může mít omezení konkrétní dopady na projekty, které zajišťují zdravotní péči, nouzové bydlení, energii, vzdělávání nebo obnovu infrastruktury.

Na druhé straně česká veřejnost prostřednictvím soukromých sbírek ukazuje, že ochota pomáhat zůstává mezi částí obyvatelstva výrazná.

Zda se vláda v dalších letech k původně plánované miliardě korun ročně vrátí, zatím není jasné. Jisté však je, že nový rozpočtový plán znamená oproti předchozímu závazku výrazné snížení české nevojenské podpory Ukrajině.

Rozhodnutí tak nebude mít pouze rozpočtový význam. Ovlivní také rozsah projektů, které mohou být v dalších letech v zemi zasažené válkou financovány z českých veřejných prostředků.