by 
Slovenská společnost zůstává výrazně rozdělená v otázkách zahraničněpolitického směřování země. Nejnovější průzkum agentury SCIO ve spolupráci s platformou Rozhovory so Šimonom přinesl výsledky, které mohou vyvolat překvapení. Podle zveřejněných údajů si totiž 14,1 % respondentů dokáže představit, že by se Slovensko stalo součástí Ruské federace.
Nejde o většinový názor. Naopak, naprostá většina oslovených tuto možnost odmítá. Přesto více než každý sedmý respondent připustil alespoň určitou míru otevřenosti k takovému scénáři, což podle výsledků ukazuje na výrazné názorové rozdíly uvnitř slovenské společnosti.
Většina připojení k Rusku odmítá
Proti začlenění Slovenska do Ruské federace se podle průzkumu vyslovilo celkem 85,9 % respondentů.
Nejpevnější odmítnutí představovali lidé, kteří odpověděli jednoznačně „určitě ne“ – těch bylo 69,7 %. Dalších 6,9 % uvedlo „ne“ a 9,3 % se přiklonilo k odpovědi „spíše ne“.
Na druhé straně 2,9 % dotázaných připojení k Rusku podporovalo jednoznačně. Další 3 % odpověděla „spíše ano“ a 8,2 % respondentů tuto možnost zcela nevyloučilo.
Výsledné číslo 14,1 % tak neznamená, že by všichni tito lidé aktivně požadovali připojení Slovenska k Rusku. Zahrnuje také respondenty, kteří tuto variantu pouze připouštějí nebo k ní mají určitou míru otevřenosti.
Neutralita má podporu, ale ne za každou cenu
Průzkum se nezaměřil pouze na vztah Slováků k Rusku. Důležitou součástí byla také otázka vojenské neutrality Slovenska.
Respondenti měli posoudit, zda by Slovensko mělo zůstat neutrální i v případě, že by takové rozhodnutí znamenalo snížení životní úrovně.
Výsledek ukázal poměrně těsný, ale významný rozdíl. 58,9 % dotázaných s takovým kompromisem nesouhlasilo, zatímco 41,1 % respondentů bylo ochotno připustit určité ekonomické nebo životní náklady výměnou za nezávislost na vojenských blocích.
Ukazuje se tak, že podpora neutrality není automaticky spojena s ochotou akceptovat její případné ekonomické důsledky.
Rozdíly mezi skupinami obyvatel
Analytik SCIO Martin Klus upozornil také na výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů.
Větší odstup od Ruska i od myšlenky vojenské neutrality podle výsledků vykazovali především muži, vysokoškolsky vzdělaní lidé, obyvatelé měst a respondenti s vyššími příjmy.
Naopak větší otevřenost k těmto názorům se objevovala zejména mezi ženami, obyvateli venkova a ekonomicky slabšími skupinami obyvatelstva.
Výsledky tedy naznačují, že geopolitické postoje nejsou na Slovensku rozděleny pouze podle politických preferencí, ale mohou souviset také s věkem, vzděláním, místem bydliště a ekonomickou situací.
Žilinský kraj přinesl zajímavý paradox
Pozoruhodné výsledky se objevily také při pohledu na jednotlivé regiony. Žilinský kraj podle průzkumu vykazoval nejvyšší míru odmítnutí případného připojení Slovenska k Rusku.
Současně však právě obyvatelé tohoto kraje patřili mezi ty, kteří nejvíce podporovali myšlenku vojenské neutrality Slovenska.
Výsledek tak ukazuje, že odmítání Ruska a podpora neutrality nemusí být protichůdné. Člověk může současně odmítat začlenění Slovenska do Ruské federace a zároveň si přát, aby země nebyla součástí vojenských bloků.
Senioři odmítají Rusko, ale podporují neutralitu
Podobný rozdíl se objevil také mezi důchodci.
Tato skupina podle průzkumu jednoznačně odmítá představu začlenění Slovenska do Ruska, zároveň však patří mezi nejsilnější zastánce vojenské neutrality.
K podpoře neutrality se podle výsledků výrazně přiklánějí také rodiče na mateřské či rodičovské dovolené.
Největší otevřenost mezi studenty a nezaměstnanými
Na opačné straně se podle průzkumu nacházejí studenti a nezaměstnaní, u nichž byla zaznamenána nejvyšší míra otevřenosti k myšlence spojení Slovenska s Ruskem.
Ani zde však nelze výsledky interpretovat tak, že by většina těchto skupin připojení k Rusku podporovala. Jde především o vyšší podíl respondentů, kteří tuto možnost nevylučují nebo k ní vyjadřují určitou míru souhlasu.
Průzkum ukazuje hlubší rozdělení společnosti
Výsledky tak vykreslují mnohem složitější obraz, než by mohl naznačovat jediný údaj o podpoře či odmítnutí Ruska.
Na jedné straně stojí 85,9 % respondentů, kteří odmítají možnost začlenění Slovenska do Ruské federace. Na druhé straně však existuje skupina 14,1 %, která tuto variantu v různé míře připouští.
Ještě výraznější rozdíly se objevují u otázky neutrality. Zatímco 41,1 % respondentů by bylo ochotno přijmout případné snížení životní úrovně výměnou za neutrální postavení, 58,9 % takovou cenu odmítá.
Průzkum proto naznačuje, že slovenská společnost nemá na otázku budoucího geopolitického směřování jednotný názor. Rozdíly se navíc projevují napříč generacemi, regiony i sociálními skupinami.
Otázka, zda má Slovensko zůstat pevně ukotveno v současných mezinárodních strukturách, usilovat o neutralitu, nebo hledat jiný směr, tak zůstává tématem, které může slovenskou společnost i nadále výrazně rozdělovat.
Poznámka: Čísla a charakteristiky v článku vycházejí z podkladů uvedených v zadání; bez nezávislého ověření nelze potvrdit metodiku, datum sběru ani reprezentativnost uvedeného průzkumu.
