by 
Rakušan představil návrh na výrazné omezení imunity
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan představil návrh, který by mohl zásadně změnit pravidla trestní imunity českých poslanců a senátorů. Podle jeho představy by zákonodárci neměli být automaticky chráněni před trestním stíháním v běžných kriminálních případech. Naopak by měli být vyšetřováni stejným způsobem jako kterýkoli jiný občan.
Návrh STAN byl představen 4. června 2026. Jeho základní princip spočívá v obrácení současného modelu: politik by nemusel před zahájením trestního stíhání čekat na rozhodnutí Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Pokud by se následně domníval, že je vyšetřování politicky motivované, mohl by požádat svou parlamentní komoru o ochranu.
Imunita by měla chránit především politickou práci
Rakušan dlouhodobě argumentuje tím, že parlamentní imunita má svůj smysl zejména tehdy, když chrání svobodný výkon mandátu. Týkat by se proto měla především politických projevů, názorů a hlasování poslanců a senátorů.
Podle navrhovaného systému by naopak běžná kriminalita neměla být důvodem pro automatickou parlamentní ochranu. Pokud by zákonodárce například čelil podezření z hospodářské kriminality nebo jiného trestného činu nesouvisejícího s jeho politickou činností, vyšetřování by mohlo probíhat bez předchozího hlasování celé komory.
Rakušan už v únoru oznámil, že STAN chce imunitu výrazně zúžit právě na politickou práci, výroky a názory.
Změna by se týkala také přestupků
Součástí návrhu je i odstranění imunity v případě přestupků. Zákonodárci by tak měli za běžné porušování pravidel nést odpovědnost stejně jako ostatní občané.
Právě rozdíl mezi politickou činností a běžným jednáním mimo parlament považuje STAN za klíčový. Podle zastánců návrhu by se tím mohl omezit pocit, že politici mají před zákonem zvláštní postavení.
Spor o imunitu zesílil po případu Babiše a Okamury
Debata dostala nový impuls po rozhodnutí Poslanecké sněmovny z 5. března 2026. Poslanci tehdy nevydali premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo a současně nevydali předsedu Sněmovny Tomia Okamuru v případu předvolebních plakátů SPD.
V případě Babiše hlasovalo proti jeho vydání 104 ze 186 přítomných poslanců, proti vydání Okamury hlasovalo rovněž 104 poslanců. V obou případech rozhodnutí podpořila tehdejší koaliční většina ANO, SPD a Motoristů.
Rozhodnutí přitom neznamená definitivní konec těchto případů. Podle dostupných informací mohou řízení pokračovat poté, co dotyční přestanou být chráněni imunitou.
Co chce STAN změnit?
Současný systém umožňuje, aby o vydání zákonodárce k trestnímu stíhání rozhodovala příslušná parlamentní komora. Právě tento princip chce návrh STAN změnit.
Nově by tedy základní pravidlo znělo opačně: nejprve běžné vyšetřování, následně případná žádost politika o parlamentní ochranu, pokud by existovalo podezření, že trestní řízení souvisí s jeho politickou činností.
Takový model by podle Rakušana mohl lépe oddělit skutečnou ochranu svobody politické práce od ochrany před běžnou kriminalitou.
Historická změna, nebo riziko politického zneužití?
Návrh však může vyvolat další ostrou politickou debatu. Zastánci omezení imunity tvrdí, že politici by měli být před zákonem rovni ostatním občanům a že imunita nemá fungovat jako štít před standardním vyšetřováním.
Odpůrci podobných změn naopak mohou namítat, že parlamentní imunita má chránit zákonodárce také před případným zneužitím trestního řízení z politických důvodů.
Prezident Petr Pavel v březnu uvedl, že imunita by se podle něj měla vztahovat především na projevy poslanců a výkon jejich funkce, nikoli na širší souvislosti.
Návrh STAN proto otevírá jednu z nejcitlivějších otázek fungování českého Parlamentu: Má politik při podezření z běžného trestného činu nejprve získat souhlas svých kolegů, nebo má být vyšetřován stejně jako každý jiný občan?
Odpověď bude záviset na další parlamentní debatě a případné podpoře návrhu. Pokud by změna prošla, znamenala by významný zásah do současného systému parlamentní imunity.
