by 
Evropská unie se rozhodla prodloužit režim dočasné ochrany pro lidi prchající před válkou na Ukrajině až do 4. března 2028. Pro miliony uprchlíků to znamená pokračování právní jistoty, možnosti legálně pracovat, využívat zdravotní péči i vzdělávání. Samotné prodloužení však podle představitelů ukrajinské komunity neřeší největší problém – dlouhodobou budoucnost lidí, kteří již několik let žijí, pracují a vychovávají děti v evropských zemích.
Další rok jistoty, ale bez konečného řešení
Rozhodnutí členských států EU navazuje na dosavadní systém dočasné ochrany, který byl zaveden po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Na konci května 2026 využívalo tento režim přibližně 4,38 milionu ukrajinských občanů.
Dočasná ochrana umožňuje držitelům legálně pobývat v členských státech, získat zaměstnání, přístup ke zdravotní péči, sociálním dávkám a vzdělávání pro děti. Oproti klasickému azylovému řízení jde o rychlejší kolektivní mechanismus určený pro mimořádné krizové situace.
Přestože prodloužení ochrany většina uprchlíků vítá, stále častěji zaznívá otázka, co bude následovat po roce 2028.
Ukrajinci žádají stabilní pravidla
Představitelé ukrajinských organizací upozorňují, že mnoho lidí žije v Evropě již více než čtyři roky. Pravidelně pracují, odvádějí daně a jejich děti navštěvují místní školy.
Podle nich není dlouhodobě udržitelné, aby miliony lidí každý rok čekaly na další rozhodnutí o prodloužení mimořádného režimu.
Nežádají přitom automatické udělení trvalého pobytu všem uprchlíkům. Hlavním požadavkem je vytvoření jasného systému, který umožní lidem splňujícím podmínky přejít na standardní pobytové oprávnění například prostřednictvím:
- zaměstnání,
- studia,
- odborné přípravy,
- sloučení rodiny.
Takový krok by podle nich přinesl větší stabilitu jak samotným uprchlíkům, tak hostitelským zemím.
EU už připravuje přechod na běžné pobyty
Evropská unie si podle vlastních dokumentů uvědomuje, že nouzový režim nemůže trvat neomezeně dlouho.
Rada EU již dříve doporučila členským státům připravit možnosti, jak mohou Ukrajinci získat národní pobytová oprávnění založená na zaměstnání, vzdělání nebo rodinných vazbách.
Současně však platí důležité pravidlo – člověk nemůže současně využívat dočasnou ochranu a jiný pobytový status podle evropských předpisů. Přechod na nový typ pobytu proto může znamenat změnu některých práv, sociálních nároků či podmínek zdravotního pojištění. Konkrétní pravidla navíc stanovují jednotlivé státy samostatně.
Nová podmínka pro část budoucích žadatelů
Součástí nejnovější evropské dohody je také změna týkající se některých nových příchozích z Ukrajiny.
Dočasná ochrana má být nově poskytována pouze lidem, kteří splňují své povinnosti podle ukrajinských zákonů týkajících se vojenské služby. V praxi může být požadováno například potvrzení o legálním opuštění Ukrajiny nebo doklad o zákonné výjimce z vojenské povinnosti.
Tato změna se však vztahuje pouze na nové žadatele. Lidé, kteří již ochranu v některé zemi EU mají, se jí automaticky obávat nemusí.
Česko zůstává jednou z nejvíce zatížených zemí
Česká republika nadále patří mezi státy s nejvyšším počtem ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel.
Ke konci března 2026 bylo evidováno:
- 379 818 aktivních držitelů dočasné ochrany,
- představovali přibližně 3,48 % obyvatel České republiky,
- nejvíce jich žilo v Praze (99 767),
- následoval Středočeský kraj (54 485),
- třetí byl Jihomoravský kraj (39 363).
Podle Ministerstva vnitra se více než 360 tisíc osob již dříve zaregistrovalo k prodloužení ochrany do března 2027.
Dobrovolné návraty až po zlepšení bezpečnostní situace
Evropská strategie počítá také s podporou dobrovolných návratů na Ukrajinu ve chvíli, kdy to dovolí bezpečnostní podmínky.
Členské státy mají připravovat programy, které lidem pomohou s návratem do běžného života – například při hledání bydlení, zaměstnání nebo opětovném začlenění dětí do škol.
Nejde však o plán, podle kterého by museli všichni uprchlíci po roce 2028 Evropskou unii automaticky opustit. Návraty mají být dobrovolné a založené na skutečné bezpečnosti v zemi.
Budoucnost bude vyžadovat nové rozhodnutí
Dočasná ochrana vznikla jako mimořádné řešení bezprostřední humanitární krize. Po více než čtyřech letech se ale situace výrazně změnila. Zatímco část uprchlíků plánuje návrat domů po skončení války, mnoho dalších si již vybudovalo nový život v evropských státech.
Evropské vlády proto budou muset v následujících letech najít rovnováhu mezi podporou návratů na Ukrajinu a vytvořením jasných pravidel pro ty, kteří se stali součástí evropské společnosti. Prodloužení ochrany do roku 2028 poskytuje čas na přípravu tohoto řešení, samo o sobě však otázku dlouhodobé budoucnosti statisíců ukrajinských rodin definitivně neuzavírá.
