Bývalý prezident Miloš Zeman znovu rozvířil českou politickou scénu. Ve svém veřejném vyjádření ostře kritizoval rozhodnutí Ústavního soudu, který předběžným opatřením umožnil prezidentu Petru Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře. Podle Zemana však nejde jen o spor kolem jedné zahraniční cesty – podle jeho slov může jít o zásadní zásah do samotných základů českého ústavního systému.

Spor, který překročil hranice běžné politiky

Ústavní soud rozhodl ve zrychleném řízení poté, co prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu kvůli rozhodnutí vlády vyslat na summit NATO delegaci bez hlavy státu.

Soud vládu zavázal, aby:

• neprodleně oznámila NATO účast prezidenta,
• zajistila prezidentovi i jeho doprovodu akreditaci,
• zdržela se jakýchkoliv kroků, které by jeho účast komplikovaly.

Soud zároveň zdůraznil, že jde pouze o předběžné opatření a nikoliv o konečné rozhodnutí. Definitivní verdikt má přijít v následujících měsících.

Zeman: Soud mění pravidla bez změny Ústavy

Právě tato skutečnost se stala terčem Zemanovy kritiky.

Ve svém příspěvku označil rozhodnutí Ústavního soudu za „útok na postavení vlády i parlamentní systém“.

Největší pozornost však vzbudila jiná část jeho vyjádření:

„Jeho výsledkem může být faktická změna dělby moci ve státě bez odpovídající změny Ústavy a bez ohledu na vůli lidu.“

Podle bývalého prezidenta se totiž soud dostává do role instituce, která fakticky vytváří nové ústavní zvyklosti, aniž by o tom rozhodoval Parlament nebo občané prostřednictvím změny Ústavy.

Kritika přišla už před rozhodnutím

Zeman své výhrady nevyslovil až po vydání opatření.

Již několik dní před rozhodnutím upozorňoval, že většinu ústavních soudců jmenoval současný prezident Petr Pavel, což podle něj může vyvolávat pochybnosti o jejich nestrannosti.

Po vydání opatření svou kritiku ještě výrazně zostřil a spojil několik argumentů najednou:

• mimořádnou rychlost rozhodování,
• možné ohrožení dělby moci,
• údajnou politizaci Ústavního soudu.

Ironie celé situace

Zajímavostí celého sporu je skutečnost, že samotný Ústavní soud připomněl dlouholetou praxi České republiky.

Od vstupu Česka do NATO totiž českou delegaci na aliančních summitech tradičně vedl prezident republiky.

Výjimkou byly pouze dva summity v roce 2022, kdy se tehdejší prezident Miloš Zeman nemohl účastnit kvůli zdravotnímu stavu.

Právě tato skutečnost vytváří určitý paradox – soud nyní chrání model fungování, který byl běžnou praxí i během Zemanova vlastního prezidentského mandátu.

Vláda rozhodnutí respektuje, ale ostře kritizuje

Reakce vlády nebyly jednotné.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje, zároveň jej však označil za mimořádně problematické.

Ještě ostřejší byl ministr zahraničí Petr Macinka, který hovořil dokonce o pokusu o zásadní zásah do ústavního uspořádání.

Kabinet dlouhodobě tvrdí, že za zahraniční politiku i organizaci vládní delegace odpovídá vláda, nikoli prezident.

Rozhodnutí může vytvořit historický precedent

Konečný rozsudek Ústavního soudu zatím nepadl.

Právní experti upozorňují, že nebude rozhodovat pouze o jedné cestě na summit NATO, ale především o tom, jak budou do budoucna rozděleny pravomoci mezi prezidenta a vládu při zastupování České republiky v zahraničí.

Právě proto získává celý spor mnohem širší význam, než se na první pohled může zdát. Výsledek může ovlivnit fungování českého ústavního systému na mnoho dalších let.