Napětí v Íránu zvyšuje ceny ropy.

Blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje 20 % světových zásob ropy, což zvyšuje obavy na trzích.

Cena ropy Brent by mohla vystoupat až na 100 dolarů za barel.

Ceny ropy  v pondělí 2. března prudce vzrostly a  překonaly 80 dolarů za barel,  poté však zpomalily svůj růst. Konflikt vyvolaný  útoky USA a Izraele na Írán  vyvolal obavy z narušení dodávek ropy a investoři zpochybňovali vývoj krize. Kolem 6:30 GMT ropa Brent ze Severního moře vzrostla o 7,56 % na 78,37 dolarů za barel. Po víkendu otevřela nad 82 dolary za barel. Ropa West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 7,21 % na 71,82 dolarů za barel.

Ropa Brent, mezinárodní benchmark pro ropu, postupně zohledňovala  geopolitickou rizikovou prémii  a v pátek dosáhla 72 dolarů, což představuje výrazný pokles z 61 dolarů na začátku roku. Po útoku na dvě lodě v neděli u pobřeží Spojených arabských emirátů a Ománu Mezinárodní námořní organizace (IMO) vyzvala přepravní společnosti, aby se  tomuto regionu „vyhnuly“  . Náklady na pojištění se stávají neúnosnými a velké společnosti znovu potvrdily svůj záměr se této oblasti vyhnout.

20 % celosvětové spotřeby pozastaveno

V důsledku toho je námořní doprava přes  Hormuzský průliv  , kterým prochází asi 20 % světové spotřeby ropy (asi 20 milionů barelů denně), fakticky zastavena. Teoreticky mají země dovážející ropu rezervy a členské státy OECD jsou povinny udržovat  zásoby dostatečné na 90 dní  . Nicméně  „v případě delšího přerušení dodávek přes Hormuzský průliv by cena ropy mohla rychle vzrůst na 100 dolarů za barel (…), zejména v případě útoků na ropná zařízení v regionu,“  varuje Eurasia Group.

Naposledy ceny ropy překročily hranici 100 dolarů na začátku  války na Ukrajině  , což v kombinaci s rostoucími cenami plynu přispělo k prodlouženému inflačnímu cyklu. V reakci na konflikt Saúdská Arábie, Rusko a šest dalších členských států OPEC+ v neděli zvýšily své produkční limity na duben o 206 000 barelů denně.

Írán, jeden z největších producentů na světě

„I bez úplného zastavení výroby by zvýšení pojistného související s konfliktem, změny tras a přecenění pojištění mohly udržet vysoké náklady na ropu a přepravu  ,“ poznamenává Charu Chanana ze Saxo Markets. „I když  by se k obejití Gibraltarského průlivu dala použít alternativní infrastruktura na Blízkém východě, čistá ztráta by se stále pohybovala mezi  8 a 10 miliony barelů ropy  ,“  dodává Jorge Leon, analytik společnosti Rystad Energy.

Írán sám o sobě patří mezi deset největších světových producentů a produkuje přibližně 3,1 milionu barelů denně. Útoky na jeho infrastrukturu by mohly mít dlouhodobé následky. V blízké budoucnosti by čínské rafinerie byly obzvláště postiženy dlouhodobým narušením dodávek íránské ropy, kterou nakupují v převážné většině – Írán se podílí na přibližně 13 % čínského dovozu ropy po moři. Podle Mezinárodní energetické agentury je navíc více než 80 % ropy a plynu přepravovaného Hormuzským průlivem určeno pro asijské trhy.

Achillova pata Donalda Trumpa

V případě Íránu  by „Čína ztratila zdroj levné ropy. Rusko by z toho mohlo profitovat, protože indická a čínská poptávka by se pravděpodobně přesunula k ropě Urals  ,“ poznamenává společnost TD Securities, citovaná agenturou Bloomberg. „  Vysoké ceny ropy  jsou Achillovou patou (amerického prezidenta Donalda) Trumpa  ,“  dodává Michelle Brouhardová, analytička společnosti Kpler, která se domnívá, že se Teherán může snažit udržet ceny ropy vysoké, aby vyvinul tlak na Washington.  Pravděpodobně porostou i ceny plynu  : pětina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem prochází také Hormuzským průlivem, většinou z Kataru.

Oxford Economics však poznamenává,  že „vážné a dlouhodobé narušení provozu je nepravděpodobné  “.  „To by donutilo Írán k udržení  bezprecedentní námořní blokády  a bránit se proti okamžité vojenské, ekonomické a diplomatické reakci, kterou by to vyvolalo ze strany velkých mocností,  “ vysvětlují a předpovídají místo toho „krátkodobý dopad“ na trhy.

Ceny by mohly v nadcházejících týdnech klesnout, pokud  „nedojde k žádným větším narušením výroby  “, dodává Giovanni Staunovo z UBS. Podle Eurasia Group se poblíž Hormuzu nacházejí „  desítky“  naložených tankerů,  „většina z nich kotví nebo ukotvuje v oblastech krytých systémy protivzdušné obrany“,  a pokud krize ustoupí,  „by tyto lodě mohly rychle obnovit dodávky na globální trh“.