Rajchl vyzval Petra Pavla k odstoupení! Kvůli soukromému letadlu, financování neziskovek i penězům pro první dámu rozpoutal ostrou debatu
Jindřich Rajchl, předseda hnutí PRO a místopředseda sněmovního výboru pro obranu, se v rozhovoru pro Parlamentní listy vyjádřil k několika kontroverzním tématům spojeným s prezidentem Petrem Pavlem. Kritizoval jeho cestování soukromým letadlem, nedostatečné zveřejňování informací o financování prezidentské kampaně i způsob, jakým Pražský hrad odpovídá na otázky novinářů. Nevynechal ani debatu o finančním zajištění manželky prezidenta Evy Pavlové.
Jeho nejvýraznějším výrokem však byla přímá výzva, aby Petr Pavel zvážil odstoupení z prezidentského úřadu.
Zahraniční financování neziskových organizací vyvolává další spor
Jedním z hlavních témat rozhovoru byl připravovaný zákon, který by měl podle jeho zastánců přinést větší transparentnost do financování politicky aktivních neziskových organizací.
Rajchl tvrdí, že veřejnost by měla mít možnost zjistit, odkud tyto organizace získávají finanční prostředky a kdo stojí za jejich činností. Zvláštní pozornost věnoval organizacím, které se podle něj podílejí na vzdělávacích programech pro středoškolské studenty.
Jako příklad uvedl grant spojený s Georgem Sorosem, který měl podle jeho interpretace podporovat aktivity zaměřené na občanský aktivismus mezi mladými lidmi. Rajchl vyjádřil obavy, že podobné programy mohou zasahovat do politických názorů studentů, kteří ještě nedosáhli plnoletosti.
Podle něj by politická agitace neměla být součástí výuky na základních a středních školách. V této souvislosti odkázal také na přístup floridského guvernéra Rona DeSantise.
Jeho výroky však představují politický pohled na činnost neziskových organizací. Samotné vzdělávání v oblasti občanského aktivismu automaticky neznamená politickou indoktrinaci a konkrétní grantové programy je třeba posuzovat podle jejich skutečného obsahu.
Rajchl odmítá označování návrhu za ruský zákon
Další část rozhovoru se věnovala kritice připravované legislativy. Rajchl upozornil, že někteří aktivisté začali návrh označovat za takzvaný ruský zákon.
S tímto přirovnáním zásadně nesouhlasí. Argumentuje tím, že podobné mechanismy registrace a zveřejňování zahraničního financování existují také v demokratických zemích.
Poukázal například na americký zákon FARA, který byl přijat v roce 1938 a upravuje registraci určitých osob a subjektů jednajících v zájmu zahraničních zadavatelů. Zmínil také Velkou Británii, Austrálii, Kanadu a Izrael.
Podle Rajchla je zásadní rozdíl mezi transparentností financování a omezováním občanských práv. Tvrdí, že jeho představa zákona nemá znamenat zákaz činnosti neziskových organizací ani omezení jejich zaměstnanců.
Jeho požadavkem je především zveřejňování informací o zahraničních zdrojích financování, aby občané mohli lépe posoudit, kdo podporuje organizace zapojené do veřejné a politické debaty.
Alexander Soros na Pražském hradě a otázky kolem prezidentských výdajů
V rozhovoru se následně otevřelo také téma návštěv na Pražském hradě. Rajchl upozornil na setkání prezidenta Petra Pavla s Alexandrem Sorosem, synem George Sorose, který se podílí na vedení aktivit spojených s rodinnou nadací.
Rajchl v této souvislosti položil otázku, proč prezident přijal právě tohoto filantropa a jaká témata spolu během setkání probírali.
Pozornost věnoval také financování prezidentových cest. Konkrétně se vrátil k říjnové dovolené Petra Pavla v Maroku, na kterou měl prezident cestovat soukromým letadlem. Kvůli volebnímu termínu se následně vracel dalším soukromým letadlem.
Petr Pavel podle předchozích vyjádření uvedl, že náklady na cestu uhradil ze svých prostředků.
Rajchl však požaduje zveřejnění dokladů, které by podle něj umožnily ověřit, kdo cestu skutečně zaplatil a kdy byly peníze uhrazeny. Zároveň vyslovil podezření, že platba mohla být provedena až dodatečně pod tlakem veřejnosti. Pro toto tvrzení ale v rozhovoru nepředložil konkrétní důkazy.
Podle Rajchla by měl každý politik dbát na to, aby podobné výdaje hradil předem a předešel tak pochybnostem o případných protislužbách.
Rajchl připomněl případ německého prezidenta Wulffa
Právě otázka soukromých cest a možných výhod se stala jedním z nejvýraznějších momentů rozhovoru.
Rajchl připomněl případ bývalého německého prezidenta Christiana Wulffa, který v únoru 2012 rezignoval po kontroverzích týkajících se jeho vztahů s podnikateli a podezření z přijímání výhod.
Na tomto příkladu postavil svou výzvu směrem k Petru Pavlovi. Podle Rajchla by měl prezident zvážit odstoupení, pokud se objeví důvodné pochybnosti o možném propojení soukromých zájmů a výkonu veřejné funkce.
Je však důležité dodat, že samotná existence soukromého letu nebo nejasnosti kolem zveřejnění účtů automaticky neprokazují korupci ani dohodu typu něco za něco. Případ Petra Pavla a případ Christiana Wulffa navíc nejsou totožné.
Pokuta 60 tisíc korun a otázky, na které Hrad neodpovídá
Další část rozhovoru se týkala financování prezidentské kampaně a údajně chybějících údajů o některých dárcích.
Rajchl připomněl, že Petr Pavel dostal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pokutu ve výši 60 tisíc korun v souvislosti s nedostatky v údajích o dárcích během prezidentské kampaně.
Tento případ porovnal se situací hnutí PRO, které podle jeho slov dostalo pokutu 100 tisíc korun kvůli chybějícím účtenkám za občerstvení rozdávané během kampaně.
Rajchl tím otevřel otázku, zda jsou pravidla kontroly politického financování uplatňována stejně na všechny.
Současně kritizoval komunikaci Pražského hradu. Parlamentní listy podle redaktora čekají již několik týdnů na odpovědi na řadu otázek týkajících se prezidenta.
Rajchl uvedl, že také obdržel odpověď kanceláře prezidenta, ve které podle jeho slov u jednotlivých bodů stálo, že Hrad nedisponuje požadovanými informacemi. Oznámil proto, že proti způsobu vyřízení podá stížnost.
Eva Pavlová a peníze z veřejných prostředků
Významná část rozhovoru se věnovala také manželce prezidenta Evě Pavlové.
Diskuse se rozproudila poté, co mluvčí Hradu Vít Kolář podle rozhovoru označil manželku prezidenta za soukromou osobu.
Rajchl na to reagoval otázkou, proč by měla první dáma dostávat finanční prostředky na reprezentaci, pokud je její postavení považováno za soukromé.
Oznámil, že chce ve Sněmovně navrhnout, aby Eva Pavlová nedostávala žádné peníze na reprezentaci z veřejných prostředků.
Zároveň tvrdil, že podobný systém finančního příspěvku pro manželku prezidenta se mu v Evropě nepodařilo dohledat. Jako příklad země, kde podle něj obdobný mechanismus existuje, uvedl Ghanu.
Je však potřeba rozlišovat mezi osobním příspěvkem první dámě a úhradou nákladů na její kancelář, zaměstnance nebo oficiální reprezentační činnost. Tyto výdaje nemusí mít ve všech zemích stejnou podobu.
Redaktor Parlamentních listů připomněl také program Evy Pavlové za měsíc září. Podle zveřejněného přehledu měla absolvovat dvanáct akcí, mezi nimi například krátké setkání s cukráři na Pražském hradě.
Rajchl se při této příležitosti ironicky vyjádřil k jejímu odpočinku na Kanárských ostrovech v období voleb. Eva Pavlová již dříve hájila své právo na soukromí a odpočinek.
Tři otázky, které po rozhovoru zůstávají otevřené
Rozhovor Jindřicha Rajchla přinesl několik témat, která mohou pokračovat ve veřejné debatě. Patří mezi ně především pravidla zahraničního financování neziskových organizací, transparentnost výdajů hlavy státu a financování aktivit spojených s funkcí první dámy.
Největší pozornost však vzbudila Rajchlova přímá výzva Petru Pavlovi, aby zvážil odstoupení z prezidentského úřadu.
Zda prezident zveřejní další podrobnosti o své cestě, jak Hrad odpoví na otázky novinářů a zda se návrh týkající se financování Evy Pavlové skutečně dostane na půdu Poslanecké sněmovny, ukážou až další kroky.
Debata tak zdaleka nekončí.
