November 16, 2026

POKRYTCI! Rajchl se pustil do kritiků návratu Rusů. Hašek požaduje zákaz jejich vstupu do Evropy

Český hokej se ocitl uprostřed ostrého politického sporu. Rozhodnutí Mezinárodního sportovního arbitrážního soudu, které otevřelo cestu k návratu ruských hokejových reprezentací na mezinárodní turnaje, vyvolalo v Česku vlnu reakcí. Zatímco někteří politici považují rozhodnutí za správné a zdůrazňují, že sport by měl spojovat národy bez ohledu na politické konflikty, jiní varují před tím, že účast Ruska na sportovních akcích může sloužit jako propaganda Kremlu.

Do diskuse se výrazně zapojili předseda strany PRO Jindřich Rajchl a bývalý hokejový brankář Dominik Hašek. Oba používají velmi ostrá slova, ale každý stojí na opačné straně sporu. Rajchl kritizuje údajné dvojí standardy svých politických odpůrců, zatímco Hašek vyzývá politiky, aby proti návratu ruských sportovců aktivně vystoupili.

Arbitrážní soud otevřel Rusku cestu zpět

V pátek 30. října padlo rozhodnutí, které může výrazně ovlivnit budoucnost světového hokeje. Mezinárodní sportovní arbitrážní soud (CAS) zrušil pět rozhodnutí Mezinárodní hokejové federace, která se týkala vyloučení ruských týmů z mezinárodních soutěží.

Podle zveřejněného popisu případu soud dospěl k závěru, že bezpečnostní obavy federace nebyly dostatečně podloženy. Rozhodnutí tak otevřelo možnost návratu ruských reprezentací do soutěží, včetně mistrovství světa v roce 2027 v Německu, juniorských turnajů v Kanadě a ženských i mládežnických kategorií.

Mezinárodní hokejová federace uvedla, že autoritu CAS respektuje a bude se jeho rozhodnutím řídit. Zároveň však dala najevo, že s verdiktem nesouhlasí a upozorňuje na řadu praktických komplikací, které mohou při návratu ruských týmů nastat.

V Rusku bylo rozhodnutí přijato s nadšením. V Česku naopak vyvolalo značné rozčarování.

Český hokejový svaz ve svém vyjádření uvedl, že je rozhodnutím nepříjemně překvapen. Generální sekretář Jan Černý zdůraznil, že český svaz nesouhlasí s účastí ruských reprezentací na turnajích IIHF v době pokračující vojenské agrese proti Ukrajině.

Obavy vyjádřil také německý hokejový svaz. Ten upozornil, že případné přijetí ruských reprezentací může pro pořadatele znamenat významné bezpečnostní, politické i ekonomické komplikace.

Rajchl: Kritici jsou pokrytci a farizejové

Do vyhrocené debaty se následně zapojil Jindřich Rajchl. Ve zveřejněném videu se ostře ohradil proti reakcím politiků a dalších osobností, které rozhodnutí soudu kritizují.

Podle Rajchla je návrat ruských sportovců správným krokem a sport by neměl být automaticky podřizován politickým sporům.

„Politika do sportu nepatří,“ zdůraznil ve svém vyjádření.

Zároveň odmítl princip kolektivní viny. Podle něj není správné trestat všechny sportovce pouze kvůli tomu, jaké kroky podniká jejich vláda. Sport má podle Rajchla především spojovat národy, nikoliv vytvářet další nepřátelství a prohlubovat již existující konflikty.

Jeho kritika ale tím neskončila.

Rajchl se obrátil přímo na odpůrce návratu Ruska a začal připomínat jejich postoje k jiným vojenským konfliktům. Ptá se například, zda stejní lidé požadovali vyloučení amerických reprezentací ze sportovních soutěží v době, kdy Spojené státy vojensky zasáhly v Iráku.

Připomněl také bombardování Jugoslávie v roce 1999 a tehdejší roli České republiky, která se krátce před zahájením operace stala členem NATO a umožnila přelety aliančních letadel přes své území.

Jeho argumentace stojí především na tvrzení, že pokud někdo požaduje sportovní izolaci Ruska, měl by podle stejných pravidel posuzovat také jiné státy, které se zapojily do vojenských konfliktů.

Nejostřejší část jeho videa se však týkala soudních rozhodnutí.

Rajchl připomněl letošní spor kolem účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Podle něj tehdy mnozí politici zdůrazňovali nutnost respektovat rozhodnutí nezávislého soudu. Nyní však podle jeho názoru stejná pravidla odmítají, protože se jim aktuální verdikt nehodí.

Svou kritiku uzavřel velmi tvrdými slovy: „Vy jste pokrytci a farizejové. Nic víc, nic míň.“

Dominik Hašek: Zápas s Ruskem je reklama na válku

Na opačné straně stojí Dominik Hašek, legendární brankář a jedna z nejvýraznějších českých sportovních osobností.

Hašek dlouhodobě vystupuje proti účasti ruských sportovců na mezinárodních soutěžích během války na Ukrajině. Podle jeho názoru nelze oddělovat sport od politické reality, pokud může být sportovní událost využita k propagandě ruského režimu.

Rozhodnutí CAS proto přijal velmi kriticky.

Hašek varuje, že účast ruské reprezentace na světovém šampionátu by mohla být vnímána jako forma normalizace ruské agrese. Podle něj by zápasy s ruským týmem mohly sloužit jako reklama na válku.

Zároveň vyzval české politiky, aby přestali přenášet odpovědnost pouze na sportovní organizace a začali jednat.

Na sociální síti X jim vzkázal: „Přestaňte být pokrytci a konejte.“

Hašek požaduje zákaz vstupu ruských sportovců nejen do České republiky, ale také do celé Evropské unie. Pokud by se ruská reprezentace skutečně zúčastnila mistrovství světa v Německu, byl by podle svých vyjádření připraven podpořit bojkot turnaje.

Jeho postoj však vyvolává také otázky ohledně jeho vlastní minulosti.

Hašek čelí připomínkám své minulosti v Rusku

Kritici Dominika Haška připomínají, že v sezoně 2010 až 2011 působil v ruské Kontinentální hokejové lize, kde oblékal dres Spartaku Moskva.

Za své působení v Rusku tehdy dostával finanční odměnu. V současné debatě se proto objevují otázky, zda je jeho dnešní kritický postoj vůči ruskému hokeji v rozporu s tím, že v minulosti v Rusku profesionálně působil.

Některé komentáře navíc připomínají, že Hašek podle dřívějších vyjádření odmítal vracet peníze vydělané během svého angažmá, protože je považoval za odměnu za poctivě odvedenou práci.

Je ovšem důležité dodat, že jeho působení v Rusku proběhlo více než deset let před zahájením současné plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Právě tento rozdíl je jedním z argumentů, kterými mohou jeho tehdejší angažmá a současné postoje obhajovat jeho příznivci.

Otázka, zda jde o oprávněnou kritiku, nebo o dvojí metr, se tak stala další součástí celé politické debaty.

Politici se rozdělili na dva tábory

Rozhodnutí arbitrážního soudu rychle rozdělilo českou politickou scénu.

Mezi zastánce oddělování sportu od politiky patří například předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Ten zastává názor, že sport by měl národy spojovat, nikoliv rozdělovat.

Podobně se vyjádřil také poslanec Libor Vondráček, podle kterého bychom v 21. století neměli připouštět princip kolektivní viny.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková ze SPD rovněž upozornila, že lidé by neměli být automaticky posuzováni nebo vylučováni pouze na základě své národnosti.

Opoziční politici však reagovali výrazně odlišně.

Bývalý premiér Petr Fiala zdůraznil, že stát, který pokračuje v agresi proti jiné zemi, nemůže být podle něj odměňován návratem do běžného mezinárodního prostředí.

Další představitelé ODS označili rozhodnutí za nepřijatelné. Europoslankyně Danuše Nerudová pak ostře kritizovala Rusko a jeho politické vedení.

Zajímavý vývoj nastal také uvnitř vládní koalice. Ministr pro sport Boris Šťastný z Motoristů sobě zaslal arbitrážnímu soudu oficiální protest.

Podle jeho postoje by případná účast ruských hokejistů měla být možná pouze za neutrálních podmínek, bez ruské státní vlajky, hymny a dalších státních symbolů.

Otázkou navíc zůstává, zda Česká republika umožní vstup ruským hokejistkám do 18 let, které by měly v lednu přicestovat na šampionát do Ostravy.

Celá záležitost tak ukazuje, že ani mezi vládními představiteli nepanuje jednotný názor.

Jak zákaz účasti Ruska vlastně vznikl?

Příběh současného sporu začal na konci února 2022, krátce po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu.

Mezinárodní hokejová federace tehdy rozhodla o vyloučení Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží. Rusko zároveň přišlo o pořadatelství mistrovství světa v roce 2023, které se mělo uskutečnit v Petrohradu.

Zákaz byl následně opakovaně prodlužován.

Postupně se však začaly objevovat náznaky možného zmírnění sportovních sankcí. Mezinárodní olympijský výbor otevřel diskusi o návratu ruských sportovců za určitých podmínek a zdůrazňoval, že jednotliví závodníci by neměli automaticky nést odpovědnost za rozhodnutí svých vlád.

Rusko následně využilo právní cestu a obrátilo se na sportovní arbitráž.

Výsledkem je nynější rozhodnutí, které zásadně změnilo situaci kolem účasti ruských hokejových reprezentací.

Největším paradoxem může být situace Ukrajiny

V celé debatě se objevuje také jeden mimořádně citlivý aspekt, který se týká přímo ukrajinského hokeje.

Ukrajinská reprezentace se po dlouhých dvaceti letech dokázala vrátit mezi světovou hokejovou elitu. Na posledním šampionátu nižší divize obsadila druhé místo za Kazachstánem a zajistila si postup.

Nyní se však objevují spekulace, že návrat Ruska do mezinárodních soutěží by mohl mít dopad také na postavení Ukrajiny.

Důvodem je systém bodování a žebříčku Mezinárodní hokejové federace. Ruské reprezentaci totiž během období zákazu zůstaly započítávány některé dříve získané body.

Podle komentářů hokejových novinářů by případná změna pořadí mohla ovlivnit složení elitní skupiny a potenciálně zkomplikovat situaci ukrajinského týmu.

Zatím jde ovšem o spekulace, nikoliv o potvrzený scénář.

Novinář Robert Rampa upozornil, že případné důsledky návratu Ruska by mohly dopadnout mimo jiné právě na Ukrajinu, která si účast mezi elitou nedávno vybojovala.

Statistik třineckého hokejového klubu Michal Saměc označil takový vývoj za mimořádně ironický.

Pro Ukrajinu by totiž bylo velmi nepříjemné, kdyby její sportovní úspěch nakonec ovlivnila změna pravidel a návrat reprezentace země, která proti ní vede válku.

Jaké možnosti má nyní Česká republika?

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda popsal několik možných postupů, jak by se jednotlivé státy mohly k rozhodnutí arbitráže postavit.

První možností je právní výklad samotného rozsudku. Podle Svobody je potřeba zkoumat, koho přesně rozhodnutí zavazuje a jaké povinnosti z něj vyplývají.

Druhou možností je společný bojkot. Pokud by se více zemí rozhodlo na turnaji neúčastnit, mohlo by to vytvořit značný tlak na mezinárodní hokejové organizace.

Třetí cestou jsou vízová pravidla. Ruští hokejisté a hokejistky totiž potřebují pro vstup do evropských zemí splnit příslušné podmínky.

Každá z těchto možností však přináší vlastní právní i politické komplikace.

Co si myslí čeští fanoušci?

Do diskuse se zapojila také veřejnost. V anketě Deníku, které se podle uvedených údajů zúčastnilo více než 8 000 čtenářů, se většina respondentů vyslovila pro bojkot mistrovství.

Pro bojkot hlasovalo 87 procent účastníků. Přibližně 11 procent zastávalo názor, že politika do hokeje nepatří.

Výsledek ukazuje, že mezi hlasujícími čtenáři výrazně převažuje odpor vůči účasti Ruska na mezinárodním šampionátu.

Je však třeba připomenout, že internetová anketa nereprezentuje automaticky názory celé české společnosti.

Dvě strany sporu a otázka, kdo má pravdu

Celý konflikt má několik rovin a nelze jej jednoduše uzavřít jedním politickým sloganem.

Dominik Hašek upozorňuje na skutečnost, že Rusko vede válku proti Ukrajině a sport může být využíván jako nástroj státní propagandy. Jeho obavy z politického zneužití mezinárodních sportovních událostí proto nelze ignorovat.

Na druhou stranu Jindřich Rajchl připomíná princip individuální odpovědnosti. Profesionální sportovci nejsou automaticky odpovědní za rozhodnutí politického vedení své země. Otázka kolektivního trestání tak představuje legitimní téma k diskusi.

Stejně důležité je rozlišovat mezi právním rozhodnutím a morálním hodnocením. Arbitrážní soud řešil konkrétní právní spor, nikoliv otázku, zda je návrat ruských reprezentací za současných okolností morálně správný.

Jisté je jedno: rozhodnutí soudu otevřelo další kapitolu jednoho z největších politických sporů současného světového hokeje.

Až se v květnu 2027 začne v Německu hrát mistrovství světa, pozornost nebude směřovat pouze k výsledkům na ledě. Velkou roli budou hrát také politická rozhodnutí, bezpečnostní opatření a reakce jednotlivých reprezentací.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *