November 16, 2026

Šok kolem České televize: Filip Turek zaútočil na Jana Hřebejka. Do sporu vstoupily miliony i státní vyznamenání

Napětí kolem financování České televize nabírá na obrátkách. Do veřejné debaty se zapojil poslanec Filip Turek, známý režisér Jan Hřebejk i řada známých herců. Zatímco jedni hájí nezávislost veřejnoprávních médií a varují před zásahy politiků, druzí požadují změnu systému televizních a rozhlasových poplatků. Spor se navíc rozšířil o osobní výroky, politické postoje a otázku, kdo vlastně hájí zájmy běžných občanů.

Noční hlasování vyvolalo politickou bouři

Napětí zesílilo v sobotu 24. října, kdy vládní většina složená ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů posunula do druhého čtení návrh zákona, který počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků.

Podle navrhovaného řešení by Česká televize a Český rozhlas nově získávaly finanční prostředky přímo ze státního rozpočtu. Zastánci změny argumentují především tím, že současný systém není spravedlivý vůči všem domácnostem a že financování prostřednictvím státního rozpočtu může být přehlednější.

Opozice však návrh ostře kritizuje. Podle jejích představitelů by takový systém mohl zvýšit závislost veřejnoprávních médií na politické reprezentaci. Někteří opoziční politici proto avizovali, že v případě schválení zákona zváží obrácení na Ústavní soud.

Před Poslaneckou sněmovnou se mezitím konaly protesty. Filip Turek na sociálních sítích zveřejnil fotografii demonstrantů a jejich účastníky ironicky označil za „demokraty“. Následně uvedl, že podle jeho názoru současný systém vyhovuje především lidem, kteří se živí aktivismem a protestními akcemi.

Jeho vyjádření okamžitě vyvolalo reakce. Kritici mu vyčítali zlehčování občanských protestů, zatímco jeho příznivci v komentářích oceňovali, že otevřeně zpochybňuje fungování dosavadního systému.

Staroměstské náměstí zaplnili demonstranti

V neděli 25. října uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii demonstraci s názvem „Ruce pryč od médií“.

Na pražském Staroměstském náměstí se shromáždily tisíce lidí. Podle dostupných informací se protesty konaly také v dalších městech, včetně Brna.

Předseda spolku Mikuláš Minář během vystoupení kritizoval způsob, jakým vládní většina prosazuje změny ve financování veřejnoprávních médií. Novinářka Lída Rakušanová zase varovala před možným oslabováním demokratických institucí a nezávislosti médií.

Pozornost vzbudila také účast známých osobností české kulturní scény.

Na pódiu vystoupili například herci Tomáš Hanák, Eva Holubová, Aňa Geislerová, Kristýna Frejová nebo Miloň Čepelka. Jejich přítomnost vyvolala další diskusi o tom, jakou roli by měli umělci hrát v politických debatách.

Část veřejnosti jejich účast vnímá jako legitimní občanskou aktivitu a podporu svobody médií. Jiní se naopak ptají, zda v debatě o financování České televize nemůže hrát roli také ekonomický zájem kulturního průmyslu.

Česká televize totiž zadává práci řadě herců, režisérů, scenáristů a dalších profesionálů. To samo o sobě neznamená, že jejich názory nejsou upřímné. Přesto jde o otázku, která se v současném sporu stále častěji objevuje.

Kolik peněz vlastně Česká televize požaduje?

Jedním z nejdůležitějších bodů celé kontroverze jsou peníze.

Podle údajů uvedených v předloženém materiálu hospodaří Česká televize s ročním rozpočtem přibližně 8,5 miliardy korun. Významnou část jejích příjmů tvoří televizní poplatky.

Vládní návrh počítá s tím, že by Česká televize v následujícím roce získala ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun. Českému rozhlasu by mělo připadnout přibližně 2,065 miliardy korun.

Vedení České televize však upozorňuje, že takové financování nemusí stačit na zachování současného rozsahu její činnosti.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že vládní koalice návrh nestáhne, ale o jeho konkrétní podobě je připravena jednat.

K demonstracím se stavěl kriticky a zpochybňoval některé argumenty, na jejichž základě byly protesty svolány. Zároveň otevřel otázku, zda je spravedlivé, aby televizní poplatky platili také lidé, kteří televizní přijímač vůbec nepoužívají.

Podle Babiše je spor širší než samotné financování médií. Opozici přisuzuje snahu oslabit současnou vládu a využít téma veřejnoprávních médií k politickému boji.

Odpůrci vládního návrhu naopak tvrdí, že stabilní a nezávislé financování je jednou ze základních podmínek svobodné žurnalistiky.

Státní vyznamenání pro Jana Hřebejka rozpoutalo další konflikt

Do již vyhrocené debaty vstoupilo také státní vyznamenání.

Dne 28. října udělil prezident Petr Pavel režisérovi Janu Hřebejkovi státní vyznamenání za zásluhy v oblasti umění.

Režisér známý například filmem Pelíšky následně na sociální síti X poděkoval prezidentovi a vyjádřil radost z ocenění. Podle citovaných informací zároveň připustil, že někteří lidé mohou jeho vyznamenání spojovat s jeho dřívější veřejnou podporou Petra Pavla během prezidentské volby.

Následující den se k ocenění vyjádřil Filip Turek.

Na sociálních sítích kritizoval Hřebejkovu tvorbu i jeho veřejná vyjádření. Zpochybňoval také způsob, jakým režisér podle něj ve svých filmech zachycuje komunistickou minulost.

Největší pozornost však vzbudil seznam příspěvků, které Turek připisoval Hřebejkovi.

Podle citací zveřejněných v médiích se některé z nich týkaly politiků z vládního tábora i jejich voličů. Objevovaly se v nich velmi ostré a urážlivé formulace. Jedna z citovaných vět například označovala voliče hnutí ANO za lidi s velmi nízkou inteligencí.

Je však důležité dodat, že pravost všech příspěvků z Turkem zveřejněného seznamu nebyla nezávisle potvrzena. Proto je namístě rozlišovat mezi doloženými výroky a tvrzeními, která zatím nebyla ověřena.

Proč se do sporu zapojila také otázka veřejných peněz?

Dalším tématem se stala finanční podpora Hřebejkovy filmové tvorby.

Podle informací serveru Aktuálně.cz získal jeho film Výjimečný stav podporu od Státního fondu kinematografie ve výši přibližně dvou milionů korun. Celkový rozpočet snímku se měl pohybovat kolem 15 milionů korun.

Podpora českých filmů z veřejných fondů je běžnou součástí domácí filmové produkce a sama o sobě nepředstavuje žádné pochybení.

V současné politické atmosféře však tato informace otevřela další otázku: Jak by měli veřejně známí umělci přistupovat k debatě o veřejných financích, pokud sami působí v odvětví, které z nich také čerpá podporu?

Zastánci Hřebejka připomínají, že státní podpora umění není osobní výhodou, ale součástí kulturní politiky státu. Kritici naopak poukazují na to, že veřejně financované instituce a jejich představitelé by měli počítat s tím, že jejich postoje budou pod veřejnou kontrolou.

Do konfliktu se zapojili další politici

Kritika Jana Hřebejka nezůstala pouze u Filipa Turka.

Předseda strany PRO Jindřich Rajchl se rovněž vyjádřil k režisérově tvorbě a zpochybnil její kvalitu.

Turek se však zároveň stal terčem kritiky ze strany uživatelů sociálních sítí. Někteří mu připomínali jeho vlastní starší příspěvky a ptali se, zda je právě on tím správným člověkem, který by měl otevírat otázku nevhodných výroků na internetu.

V minulosti totiž čelil kritice kvůli některým svým starším příspěvkům, jejichž pravost a kontext byly předmětem veřejné debaty. Turek tehdy tvrdil, že některé z nich byly zmanipulované.

Celý spor tak ukazuje, jak snadno se politická diskuse může změnit v osobní přestřelku, ve které se místo věcných argumentů řeší především minulost jednotlivých aktérů.

Co bude dál s Českou televizí?

Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zdaleka nekončí.

Spolek Milion chvilek pro demokracii oznámil další demonstraci na 15. listopadu na pražské Letné. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu podle předloženého materiálu zároveň připravují protestní stávku plánovanou na 3. listopadu.

Vládní koalice chce pokračovat v prosazování změny systému financování. Opozice naopak upozorňuje na riziko politického ovlivňování médií a možného omezení jejich nezávislosti.

Výsledek bude důležitý nejen pro samotné televizní a rozhlasové instituce, ale také pro budoucí podobu českého mediálního prostředí.

Dvě strany jednoho sporu: Kdo má pravdu?

Celou situaci nelze hodnotit pouze podle vyjádření Filipa Turka nebo jeho politických odpůrců.

Herci, režiséři i další občané mají stejné právo účastnit se demonstrací a veřejně vyjadřovat své názory. Jejich profesní vazby na Českou televizi automaticky neznamenají, že jejich obavy o nezávislost médií nejsou oprávněné.

Stejně tak je legitimní diskutovat o tom, zda je současný systém televizních a rozhlasových poplatků spravedlivý a zda by nebylo možné financování nastavit jinak.

Na druhé straně by veřejné osobnosti měly počítat s tím, že jejich výroky o voličích a politických odpůrcích mohou vyvolat silné reakce. U politiků je navíc namístě očekávat odpovědnost a zdrženlivost při veřejném vystupování.

Důležité je také nepovažovat neověřené příspěvky ze sociálních sítí za automaticky prokázané skutečnosti.

Jedno je ale jisté: spor o Českou televizi už dávno není jen otázkou televizních poplatků. Stal se symbolem širšího střetu mezi vládou, opozicí, kulturní scénou a občanskou společností.

A co si o tom myslíte vy? Měla by Česká televize zůstat financována prostřednictvím poplatků, nebo by měla přejít na financování ze státního rozpočtu? A měla by se veřejná vyjádření známých osobností zohledňovat při udělování státních vyznamenání?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *