Parlamentní vyšetřovací komise k rozsáhlé korupční kauze Dozimetr zaznamenala podle svých členů významný posun. Po pátém zasedání totiž její zástupci oznámili, že se podařilo vyjasnit zásadní otázky spolupráce se státním zastupitelstvím. Jednání se zúčastnili také vrchní státní zástupce Štěpánek a dozorující státní zástupce Borgula, kteří byli částečně zproštěni povinnosti mlčenlivosti.
Jedním z hlavních témat byla možnost, aby parlamentní vyšetřovací komise získala přístup k dokumentům z trestního spisu. Právě jejich nedostupnost totiž dosud výrazně komplikovala práci komise. Podle Jindřicha Rajchla a dalších účastníků jednání je nezbytné upravit současnou legislativu tak, aby podobné komise mohly v budoucnu efektivněji plnit své úkoly.
Státní zástupci vysvětlili, co brání zpřístupnění spisu
Během jednání se řešily také konkrétní možnosti změny trestního zákoníku, zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a případně i zákona o státním zastupitelství.
Zástupci státního zastupitelství podle vyjádření členů komise uvedli, že samotnému poskytování potřebných dokumentů nebrání jejich neochota spolupracovat. Problém spočívá především v tom, že současná právní úprava jim neposkytuje dostatečné zákonné oprávnění k předávání kompletních spisových materiálů parlamentní vyšetřovací komisi.
Právě v tomto bodě se podle účastníků podařilo dosáhnout důležité shody. Cílem je připravit takovou legislativní změnu, která umožní získávat potřebné dokumenty zákonným způsobem a současně zachová ústavní pravomoci státního zastupitelství, soudů i parlamentu.
Rajchl zdůraznil, že dnešní jednání představuje důležitý krok vpřed. Vyšetřovací komise totiž podle něj nemůže efektivně pracovat, pokud nemá přístup k materiálům, které jsou pro její činnost zásadní.
Připravuje se změna zákona
Otázka legislativních úprav přitom není pouze vzdáleným plánem. Členové komise již podle svých slov jednali s ministerstvem spravedlnosti a připravují pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 111, který se týká novely trestního zákoníku.
Zpětná vazba od státních zástupců má být nyní zapracována do připravovaného návrhu. Následně s ním budou seznámeni také další členové vyšetřovací komise.
Podle účastníků tiskové konference je důležité, aby nová pravidla nebyla vytvořena pouze pro současnou kauzu Dozimetr. Mohla by totiž pomoci také všem budoucím parlamentním vyšetřovacím komisím, které se budou zabývat závažnými otázkami veřejného zájmu.
Zástupci napříč politickým spektrem zároveň zdůraznili, že komise se snaží postupovat apoliticky a že její práce nemá být pouze záležitostí vládních poslanců. Aktivní účast opozice považují za důležitou součást celého procesu.
Další jednání proběhne 13. listopadu
Vyšetřovací komise už naplánovala další zasedání na pátek 13. listopadu od osmi hodin ráno. Mezi pozvanými má být také ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek, jehož účast podle vyjádření komise povolilo ministerstvo vnitra.
Kromě něj mají být vyslechnuti i další svědci. Jejich jména však členové komise zatím nechtějí zveřejnit, zejména pokud jde o osoby, které nejsou veřejně činné.
Jindřich Rajchl vysvětlil, že cílem není vytvářet mediální show ani ohrozit průběh vyšetřování. Komise chce podle něj postupovat tak, aby její práce přispěla k obnovení důvěry veřejnosti v rovnost před zákonem a princip, že odpovědnost musí platit pro každého bez rozdílu.
Jak dlouho ještě potrvá kauza Dozimetr?
Na tiskové konferenci zazněl také dotaz ohledně možného termínu ukončení soudního řízení. Členové komise však odmítli zveřejnit konkrétní informace, které se během neveřejného jednání dozvěděli od státních zástupců.
Potvrdili pouze, že se otázka časového průběhu soudního řízení během diskuse skutečně řešila. Podrobnosti ale zůstávají neveřejné.
Podle Rajchla a dalších členů komise se nyní práce dostává do důležitější fáze. Zatímco dosavadní jednání se zaměřovala především na procesní a legislativní otázky, další zasedání by se měla více soustředit na samotné okolnosti kauzy Dozimetr.
Jedno je podle účastníků tiskové konference jasné: bez přístupu k potřebným dokumentům nemůže parlamentní vyšetřování fungovat tak, jak by mělo. Zda se připravovaná legislativní změna skutečně podaří prosadit a jaké další informace přinesou výslechy svědků, ukážou až následující týdny.
