Tomáš Kulidakis se v rozhovoru pro XTV vyjádřil velmi kriticky k působení prezidenta Petra Pavla. Hlavní část rozhovoru se týkala prezidentského úřadu, vztahu hlavy státu k vládě, rozpočtové politiky, zahraniční politiky a také možné budoucnosti prezidentských voleb.

Kulidakis zdůraznil, že respektuje výsledek prezidentských voleb a skutečnost, že Petr Pavel byl zvolen českou hlavou státu. Zároveň ale podle svých slov nepovažuje prezidenta za osobu, která by měla být mimo kritiku.

Kritika prezidentova politického působení

Jedním z hlavních témat rozhovoru byla otázka, zda by podle Kulidakise mělo v příštích prezidentských volbách dojít ke změně na Pražském hradě.

Kulidakis uvedl, že konečné rozhodnutí je na voličích. Prezident podle něj může být kritizován stejně jako kterýkoli jiný veřejný představitel, přestože jeho mandát vzešel z demokratických voleb.

Nejostřejší část jeho kritiky směřovala k prezidentovu veřejnému vystupování a k jeho minulosti. Kulidakis označil Pavla za „kariéristu a převlékače kabátu“. Jde o jeho vlastní hodnotící výrok, nikoli o nezávisle ověřený fakt.

V rozhovoru zároveň otevřel otázku prezidentovy minulosti před listopadem 1989 a jeho tehdejšího působení v komunistických strukturách. Právě tento historický kontext podle něj vytváří kontrast s dnešním prezidentovým veřejným vystupováním.

Za co by Pavla naopak pochválil?

Kulidakis dostal také otázku, zda existuje něco, za co by Petra Pavla pochválil.

Jeho odpověď byla zaměřena především na prezidentovu schopnost pracovat s vlastním veřejným obrazem. Podle Kulidakise Pavel dobře spolupracuje s týmem zaměřeným na PR a marketing a dokáže přizpůsobit své veřejné vystupování doporučené komunikační strategii.

Tento názor Kulidakis ilustroval například změnami prezidentova vzhledu a způsobu, jakým je prezentován na veřejnosti a v médiích.

Spor o vztah prezidenta a vlády

Výrazná část rozhovoru se věnovala také vztahu Petra Pavla k vládě.

Kulidakis kritizoval podle něj nejasné hranice mezi prezidentskou rolí a aktivní politikou. Argumentoval tím, že Pavel během svého mandátu několikrát zaujal výrazný postoj k otázkám, které podle Kulidakise primárně spadají do odpovědnosti vlády.

Jedním z příkladů bylo prezidentské veto zákona týkajícího se veřejných rozpočtů. Pražský hrad 22. července 2026 oficiálně oznámil, že prezident Petr Pavel tento zákon vrátil Poslanecké sněmovně s využitím pravomoci podle článku 50 Ústavy.

Naopak v březnu 2026 Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2026. Pražský hrad tehdy uvedl, že prezident měl k rozpočtu kritické výhrady, ale rozhodl se mu nebránit v účinnosti. Zároveň upozornil na otázku výdajů na obranu.

Právě rozdíl mezi těmito kroky byl v rozhovoru používán jako příklad debaty o tom, jak daleko by měl prezident zasahovat do hospodářských a rozpočtových otázek.

Rozpočet a výdaje na obranu

Kulidakis se vyjádřil také k požadavkům na vyšší výdaje na obranu. Připustil, že požadavek na posílení obranného rozpočtu může být legitimní, současně ale podle něj musí být jasné, z jakých prostředků budou takové výdaje financovány.

Jeho argumentace se tak soustředila na otázku priorit státního rozpočtu a na to, které jiné výdaje by případně měly být omezeny.

Prezident přitom dlouhodobě upozorňuje na význam obranných výdajů v souvislosti se závazky České republiky vůči NATO. Pražský hrad tuto argumentaci uvedl například při podpisu státního rozpočtu na rok 2026.

Napětí kolem summitu NATO

Dalším bodem, který v rozhovoru zazněl, byl spor o účast české delegace na summitu NATO v Ankaře.

Petr Pavel v dubnu 2026 oznámil premiérovi Andreji Babišovi svůj záměr zúčastnit se summitu v čele české delegace. Jako důvod uvedl své ústavní postavení a roli prezidenta v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.

V červnu pak Pražský hrad uvedl, že prezident požaduje řešení, které by umožnilo prezidentovi i premiérovi naplnit jejich role během summitu. Pavel současně navrhoval kompromisní rozdělení účasti na jednotlivých vrcholných jednáních.

Právě tyto spory podle Kulidakise zapadají do jeho širší kritiky způsobu, jakým prezident komunikuje s vládou a jakým způsobem uplatňuje své ústavní pravomoci.

Kdo by mohl Pavla v budoucnu porazit?

V rozhovoru padla také otázka na případného kandidáta, který by mohl Petra Pavla v příštích prezidentských volbách porazit.

Kulidakis upozornil, že v době rozhovoru nebyla známá kompletní sestava kandidátů, a proto je podle něj předčasné dělat jednoznačné závěry.

Jako jednu z hypotetických možností zmínil bývalého prezidenta Miloše Zemana. Současně ale upozornil na jeho věk a na skutečnost, že případná kandidatura by byla otázkou jeho vlastního rozhodnutí.

Kulidakis zároveň uvedl, že by podle něj mohla mít potenciál také známá žena, která by dokázala oslovit voliče různých politických táborů.

Jde však o Kulidakisovy názory a hypotetické úvahy, nikoli o oznámené kandidatury nebo potvrzené volební scénáře.

Debata o roli prezidenta

Celý rozhovor se tak vrací k širší otázce, jakou roli by měl český prezident v politickém systému zastávat.

Kulidakis zastává názor, že prezident by měl podle jeho představy působit spíše jako sjednocující představitel státu a neměl by se příliš stavět na jednu stranu politického spektra.

Petr Pavel naopak během svého mandátu několikrát veřejně prezentoval vlastní postoje k otázkám zahraniční, bezpečnostní i domácí politiky a využil také své ústavní pravomoci včetně veta. Například v září 2026 vrátil Poslanecké sněmovně zákon o právních poměrech státních zaměstnanců a své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné obavami o politickou neutralitu státní správy.

Rozdílné pohledy na rozsah prezidentských pravomocí proto zůstávají součástí širší české politické debaty.

Kulidakisův rozhovor vyvolal otázky zejména kolem toho, zda by měl prezident zůstávat nad stranickou politikou, nebo zda může výrazněji komentovat a ovlivňovat aktuální politické otázky.

Konečné hodnocení prezidentova působení však zůstává na veřejnosti a voličích.