Premiér Andrej Babiš ve svém aktuálním vystoupení komentoval stav českých veřejných financí, nový výhled ratingu České republiky, vývoj inflace i plánované investice do zdravotnictví, infrastruktury a bezpečnosti. Současně ostře kritizoval své politické soupeře a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska.

Jedním z hlavních témat jeho vystoupení byla zpráva ratingové agentury Standard & Poor’s. Ta 26. září 2026 zlepšila výhled dlouhodobého ratingu České republiky ze stabilního na pozitivní. Agentura zároveň potvrdila dlouhodobý rating na stupni AA− pro závazky v zahraniční měně a AA pro závazky v domácí měně. Podle zveřejněného hodnocení S&P očekává v letech 2026 až 2029 průměrný růst české ekonomiky kolem 2,3 procenta.

Babiš výsledek označil za velmi pozitivní zprávu a spojil jej se svou argumentací, že relativně nízká úroveň zadlužení umožňuje České republice pokračovat v některých veřejných investicích. Zmínil zejména zdravotnictví, dopravní infrastrukturu a obranu.

S&P však současně upozornila na několik rizik. Podle agentury by mohl čistý veřejný dluh do roku 2029 vzrůst z přibližně 31 procent HDP v roce 2025 na 38 procent HDP. Agentura také upozornila na rizika spojená s vyššími cenami energií a uvolněnější rozpočtovou politikou.

Spor o 95 miliard

Výraznou část Babišova vystoupení tvořila kritika hospodaření předchozích vlád. V této souvislosti hovořil o „díře 95 miliard“ a spojoval ji se svými politickými oponenty. Tato formulace je součástí jeho politického vystoupení a nelze ji bez dalšího prezentovat jako potvrzený závěr nezávislého auditu.

Babiš zároveň kritizoval Miroslava Kalouska a další představitele opozice. Tvrdil, že právě jeho vlády dokázaly hospodařit s přebytkovými rozpočty a snižovat zadlužení. Tyto výroky zapadají do širšího politického sporu o to, jakým způsobem má stát nakládat s veřejnými financemi.

Aktuální rozpočtová debata přitom skutečně zůstává významným tématem. Vláda 21. září schválila návrh státního rozpočtu na příští rok a podle oficiálních informací počítá mimo jiné s výrazným navýšením výdajů na zdravotnictví.

Inflace je podle evropského srovnání nízká

Babiš ve svém projevu zdůraznil také vývoj inflace. V srpnu 2026 dosáhla podle harmonizované metodiky Eurostatu meziroční inflace v Česku 1,5 procenta. To znamenalo třetí nejnižší hodnotu v Evropské unii, za Švédskem a Estonskem.

Český statistický úřad přitom používá odlišnou metodiku. Podle jeho údajů vzrostla česká meziroční inflace v srpnu na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Rozdíl je tedy důležitý při porovnávání českých údajů s ostatními státy EU.

Babiš nízkou inflaci spojoval také s opatřeními vlády v oblasti energií a pohonných hmot. Podle něj současná vláda dokázala růst cen brzdit. Ekonomické výsledky však mohou mít více příčin a samotný vývoj inflace nelze automaticky připsat jedinému vládnímu opatření.

Kampus v Hradci Králové za 7,2 miliardy

Babiš během vystoupení připomněl také otevření nového kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Projekt MEPHARED 2 spojuje Lékařskou a Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy a patří mezi největší investice v historii univerzity.

Celkové náklady na výstavbu a vybavení dosahují přibližně 7,2 miliardy korun. Univerzita Karlova se na financování podílela jednou miliardou korun, zatímco přibližně 6,2 miliardy představovaly dotační prostředky, především z Národního plánu obnovy, státního rozpočtu a evropských fondů.

Areál má kapacitu až 4 500 osob a využívat jej bude téměř 3 500 studentů obou fakult. Součástí kampusu jsou moderní posluchárny, simulační centra, lékárenské trenažéry a více než 200 vybavených laboratoří.

Karlovarský kraj a nové operační středisko

Další část projevu se týkala Karlovarského kraje. Babiš zde hovořil o dopravní infrastruktuře, letišti, zdravotnictví a bezpečnostních projektech.

Jedním z konkrétních projektů je nové společné operační středisko integrovaného záchranného systému SOS 112 v Karlových Varech. Zahájení jeho výstavby proběhlo 24. září 2026 za účasti premiéra, ministra vnitra, ministra obrany a představitelů kraje a jednotlivých složek IZS.

Cílem projektu je soustředit klíčové složky integrovaného záchranného systému a zlepšit jejich koordinaci při mimořádných událostech.

Babiš zároveň hovořil o možnosti dalšího rozvoje vzdělávání v Karlovarském kraji, například v oblastech balneologie, krizového řízení, ochrany obyvatelstva a moderních technologií.

Zdravotnictví zůstává jedním z hlavních témat

Premiér se ve svém projevu věnoval také zdravotnictví v Karlovarském kraji. Zmínil nedostatek lékařů a potřebu posílit zejména onkologickou a radiologickou péči.

Celkově vláda podle svého návrhu rozpočtu plánuje meziročně zvýšit výdaje na zdravotnictví o 50 miliard korun.

Babiš současně zdůrazňoval význam prevence a pravidelných screeningových vyšetření, zejména v případě rakoviny prsu.

Protivzdušná obrana a bezpečnost

Další část projevu se týkala obrany. Babiš kritizoval některá rozhodnutí předchozího vedení ministerstva obrany a tvrdil, že současná vláda bude pokračovat v posilování protivzdušné obrany.

Téma protivzdušné obrany je skutečně součástí současné vládní agendy. Vláda 19. září uvedla, že posilování protivzdušné obrany patří mezi její priority, přičemž Česká republika převzala komplet izraelského systému SPYDER.

Spor o média a způsob informování

Babiš se ve vystoupení vymezil také proti některým českým médiím. Tvrdil, že podle něj nebyla dostatečně zveřejněna informace o pozitivní změně ratingového výhledu České republiky.

Toto tvrzení je třeba chápat jako jeho vlastní kritiku mediálního pokrytí. Samotná zpráva o změně ratingového výhledu byla zveřejněna například prostřednictvím ČTK a dalších médií; agentura S&P skutečně změnu výhledu oznámila 26. září.

Rozpočet, investice a další politický střet

Babiš své vystoupení uzavřel řadou dalších témat, od evropských fondů a energetiky přes zahraniční vztahy až po připravovaný státní rozpočet.

Vláda v současnosti prosazuje rozpočtový návrh, který označuje za investiční. Součástí návrhu jsou mimo jiné vyšší výdaje na zdravotnictví, dopravu a další oblasti. Prezident Petr Pavel však v září označil navrhovaný deficit ve výši 389 miliard korun za příliš vysoký a vyjádřil očekávání, že se návrh ještě změní.

Současná debata tak není pouze o tom, zda české veřejné finance umožňují další investice, ale také o tom, jak rychle má stát zadlužení stabilizovat a jaké výdaje mají mít přednost.

Nový pozitivní výhled S&P představuje významnou změnu v mezinárodním hodnocení České republiky. Zároveň ale nejde o bezvýhradné hodnocení hospodářské politiky vlády. Agentura vedle pozitivních faktorů upozorňuje i na růst veřejného dluhu a rizika spojená s fiskální politikou.