Praha/Bratislava – Dodávky ropy, vysoké ceny pohonných hmot a energetická bezpečnost se v posledních měsících staly jedním z důležitých témat česko-slovenských jednání. Premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico už veřejně hovořili o problémech kolem ropovodu Družba, omezených dodávek a potřebě hledat alternativní řešení.

Podle veřejně dostupných informací však není potvrzeno, že by mezi oběma premiéry existovala tajná dohoda, podle níž by Praha za ukončení slovenského stavu ropné nouze poskytla Bratislavě konkrétní „miliardové ústupky“. Takové tvrzení je proto potřeba oddělit od doložených skutečností.

Ropná bezpečnost zasahuje celý region

Problémy s dodávkami ropy prostřednictvím ropovodu Družba mají širší dopad než pouze na Slovensko. Na dodávkách a kapacitách rafinerií jsou závislé celé dodavatelské řetězce ve střední Evropě.

Na společném jednání české a slovenské vlády 31. března 2026 Babiš uvedl, že Praha si přeje, aby slovenská rafinerie Slovnaft i maďarská rafinerie MOL fungovaly naplno. Současně požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze, protože situace podle něj ovlivňuje celý region.

Fico tehdy zdůrazňoval závažnost situace a upozorňoval na problémy spojené s přerušením dodávek prostřednictvím Družby. Slovensko zároveň hledalo alternativní možnosti zásobování.

Česko nabízelo Slovensku alternativní cestu

Už v únoru český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že Česko nabízí Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba. Podle tehdejších informací však stávající technické řešení umožňovalo pouze omezenější objem a pro větší dodávky by byly nutné technické úpravy.

Situace souvisela s přerušením dodávek ruské ropy přes Ukrajinu po útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Praha současně usilovala také o posílení energetických propojení se Slovenskem.

Babiš upozorňuje na rostoucí ceny paliv

Energetická otázka se mezitím stále více promítala do cen pohonných hmot. Babiš v září uvedl, že ceny benzinu a nafty výrazně vzrostly a že problém souvisí mimo jiné s nedostatkem rafinerských kapacit, válkou na Ukrajině a situací kolem Hormuzského průlivu.

Na setkání premiérů zemí Visegrádské skupiny v Bratislavě 10. září se proto vedle evropského rozpočtu diskutovalo také o cenách energií a pohonných hmot.

Babiš současně prosazoval řešení energetických nákladů na evropské úrovni a kritizoval některé aspekty systému emisních povolenek.

Fico požaduje evropské řešení

Také Fico v posledních dnech výrazně vystupuje proti vysokým cenám pohonných hmot. Dne 22. září 2026 vyzval ke svolání mimořádného summitu EU, který by měl hledat společné evropské řešení dopadů ropné krize.

Fico tvrdí, že členské státy jsou vystaveny vysokým cenám paliv a že jednotlivé vlády nemohou dlouhodobě řešit problém pouze vlastními rozpočtovými opatřeními.

Jeho současné vystupování tak ukazuje, že energetická bezpečnost a ceny paliv zůstávají pro slovenskou vládu významným politickým tématem.

Existují „miliardové ústupky“?

Právě zde je nutné rozlišovat mezi doloženými informacemi a tvrzeními obsaženými v původním textu.

Ve veřejně dostupných oficiálních informacích o česko-slovenských jednáních není potvrzeno, že by Babiš Ficovi slíbil miliardové finanční kompenzace, vyšší tranzitní poplatky nebo převzetí rozsáhlých slovenských infrastrukturních investic výměnou za ukončení ropné nouze.

Naopak veřejně doložená jednání se týkala především energetické bezpečnosti, fungování rafinerií, ropovodu Družba, alternativních tras a společného postupu vůči Evropské unii.

Proto nelze bez dalšího potvrzení prezentovat údajnou miliardovou dohodu jako hotovou skutečnost.

Energetická krize má evropský rozměr

Problém přitom není pouze česko-slovenský. Vysoké ceny energií a pohonných hmot se dotýkají celé Evropské unie.

Fico v září kritizoval Brusel za podle něj nedostatečnou reakci na růst cen paliv a požadoval společný evropský postup. Reuters uvedl, že slovenský premiér žádal mimořádný summit EU právě kvůli dopadům vysokých cen pohonných hmot.

Česká vláda zároveň upozorňuje na potřebu diverzifikace energetických tras a stabilnějšího zásobování rafinerií.

Praha a Bratislava hledají další řešení

Česká republika a Slovensko jsou přitom energeticky i průmyslově úzce propojené. Jakékoli delší omezení dodávek ropy může ovlivnit rafinerie, dopravu, průmysl i ceny pohonných hmot.

Babiš a Fico proto mají společný zájem na tom, aby byly k dispozici alternativní dodavatelské trasy a aby případné výpadky neohrožovaly zásobování regionu.

Současná situace zároveň ukazuje, jak důležitou roli hrají ropovody a další energetická infrastruktura ve střední Evropě.

Přestože se na veřejnosti objevují tvrzení o rozsáhlých finančních ústupcích mezi Prahou a Bratislavou, dostupné oficiální informace zatím takovou dohodu nepotvrzují. Jisté však je, že otázka ropy, cen paliv a energetické bezpečnosti zůstává významným bodem jednání české a slovenské vlády i širší evropské debaty.