Poznámka: Tvrzení o tom, že Ficovo vystoupení „otřáslo Evropskou unií“ nebo že vyvolalo konkrétní reakci Andreje Babiše, nelze z dostupných ověřených zdrojů potvrdit v této formulaci. Ověřitelné je, že Fico požadoval mimořádný summit EU kvůli cenám paliv a že Babiš se s Ficem v září zabýval cenami energií a pohonných hmot.

Slovenský premiér Robert Fico v posledních dnech výrazně zvýšil tlak na Evropskou unii kvůli prudkému růstu cen pohonných hmot a dopadům energetické krize na domácnosti i ekonomiku. V úterním prohlášení 22. září vyzval k mimořádnému summitu EU, který by se měl podle něj zabývat rostoucími cenami paliv a jejich dopadem na členské státy.

Fico tvrdil, že Evropská unie podle něj nereaguje na současnou situaci dostatečně rychle. Podle jeho vyjádření jsou jednotlivé vlády nuceny hledat vlastní řešení a nést náklady spojené s vysokými cenami energií a pohonných hmot. Reuters uvedl, že slovenský premiér kritizoval EU za to, že členské státy podle něj čelí dopadům ropné krize bez dostatečné společné evropské reakce.

Fico požaduje mimořádné jednání EU

Jedním z hlavních bodů Ficova vystoupení byla výzva ke svolání mimořádného summitu Evropské unie. Slovenský premiér argumentoval tím, že evropské instituce dokázaly v minulosti svolat mimořádná jednání v situacích, které považovaly za naléhavé, a podle něj by podobný přístup měl být použit také při řešení současného růstu cen pohonných hmot.

Fico zároveň upozornil na tlak, který vysoké ceny vytvářejí na veřejné rozpočty. Podle něj mohou vlády stát před obtížnou volbou mezi kompenzacemi vysokých cen a financováním dalších veřejných oblastí, například sociálních služeb nebo zdravotnictví.

Jeho kritika přichází v době, kdy evropské země přijímají rozdílná opatření. Česká vláda například 21. září oznámila obnovení regulace marží prodejců pohonných hmot a dočasné snížení spotřební daně na naftu v říjnu. Současně schválila návrh mimořádné daně pro rafinérský sektor.

Slovensko následně oznámilo vlastní opatření

Slovenská vláda na Ficovo prohlášení navázala konkrétními kroky. Ve středu 23. září premiér oznámil, že Slovensko od října omezí maloobchodní marži při prodeji pohonných hmot na 10 eurocentů za litr.

Současně vláda oznámila také výrazné zlevnění jízdného na železnici. Podle informací ČTK citovaných v monitoringu GES má být železniční jízdné sníženo o polovinu. Kabinet přitom podle Ficova vyjádření nepočítá se snížením daní z benzinu nebo nafty.

Slovenská opatření se tak částečně podobají českému přístupu, i když jednotlivé nástroje se liší. Zatímco Praha oznámila regulaci marží a dočasnou úpravu spotřební daně z nafty, Bratislava se rozhodla především pro omezení maloobchodní marže.

Do debaty vstupuje také Andrej Babiš

Téma vysokých cen energií a pohonných hmot se v posledních týdnech dostalo také do popředí české politiky. Premiér Andrej Babiš už dříve jednal s Robertem Ficem o energetice, cenách paliv a situaci na evropském trhu.

Při zářijovém jednání premiérů zemí Visegrádské čtyřky v Bratislavě se Babiš a Fico společně zabývali mimo jiné cenami energií a pohonných hmot. Babiš tehdy zdůrazňoval, že problém podle něj souvisí také s dostupnou kapacitou rafinerií a evropskou energetickou politikou.

Babiš rovněž dlouhodobě kritizuje systém emisních povolenek ETS a upozorňuje na možné dopady evropské energetické politiky na průmysl a ceny pro obyvatele. Při zářijovém jednání V4 podle iDNES uvedl, že připravovaný systém ETS 2 může podle jeho názoru negativně ovlivnit evropské rafinerie.

Rozdílné národní reakce na stejný problém

Současná situace ukazuje, že jednotlivé státy EU hledají vlastní způsoby, jak reagovat na vysoké ceny energií a pohonných hmot.

Česká republika oznámila regulaci marží prodejců a dočasné snížení spotřební daně z nafty. Slovensko zvolilo omezení maloobchodní marže a současně plánuje zlevnění železniční dopravy.

Fico přitom požaduje také širší evropskou koordinaci. Jeho argumentace vychází z přesvědčení, že problém s cenami paliv nelze dlouhodobě řešit pouze na úrovni jednotlivých států.

Celá otázka tak může být významným tématem dalších jednání evropských lídrů. Vedle samotných cen pohonných hmot se totiž dotýká konkurenceschopnosti průmyslu, dopravy, inflace i životních nákladů domácností.

Co bude dál?

Slovenská vláda nyní bude sledovat dopad nových pravidel na ceny pohonných hmot. Zároveň zůstává otevřená otázka, zda se podaří prosadit širší společný postup na úrovni Evropské unie.

Ficova výzva k mimořádnému summitu tak přichází v době, kdy evropské vlády čelí tlaku na rychlou reakci na rostoucí náklady. Současně však mezi členskými státy existují rozdíly v názoru na to, jaké nástroje by měly být použity.

Pro české domácnosti bude důležité především to, zda přijatá opatření skutečně povedou ke stabilizaci cen benzinu a nafty a jak se situace promítne do cen dopravy, zboží a služeb.