Praha – Spor kolem premiéra Andreje Babiše, holdingu Agrofert a evropských dotací nabírá na intenzitě. Evropská komise po právním posouzení dospěla k závěru, že současné nastavení svěřenského fondu podle ní dostatečně neřeší možné riziko střetu zájmů. Brusel proto pozastavil proplácení části evropských prostředků a od českých úřadů požaduje další informace.

Případ okamžitě vyvolal ostrou reakci české politické scény. Opozice upozorňuje na možné finanční dopady pro státní rozpočet a požaduje zásah vlády. ODS a KDU-ČSL navíc avizují snahu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Pražský hrad mezitím varuje, že výsledkem sporu nesmí být finanční újma pro Českou republiku ani její občany.

Evropská komise zpochybnila Babišovo řešení

Andrej Babiš v únoru převedl akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Premiér dlouhodobě tvrdí, že holding nevlastní a že ze společnosti nemá žádný prospěch.

Evropská komise však současné řešení nepovažuje za dostatečné. Po právním posouzení uvedla, že Babiš podle jejího názoru zůstává v potenciálním střetu zájmů v souvislosti s řízením prostředků z evropské kohezní a zemědělské politiky.

Mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová potvrdila, že Komise případ podrobně posuzovala a dospěla k závěru, že svěřenský fond, který Babiš vytvořil, podle jejího názoru současnou situaci dostatečně neřeší.

Právě tato část stanoviska se stala hlavním bodem nového politického konfliktu. Zatímco Babiš tvrdí, že svůj zákonný závazek splnil, Brusel nadále zpochybňuje, zda je současné uspořádání skutečně dostatečné k odstranění rizika střetu zájmů.

Hrad upozorňuje na možné následky

Do sporu se následně vložil také Pražský hrad. Prezidentova kancelář se zatím vyhýbá přímému politickému hodnocení Babišova postupu, zároveň ale upozorňuje na možné důsledky pro Českou republiku.

Podle Hradu je klíčové najít řešení, kvůli kterému nebudou finančně doplácet na spor stát ani občané.

Evropská komise zároveň zaslala českým úřadům dopis a požaduje další vysvětlení a informace. Spor tak nyní není pouze otázkou politických prohlášení. Ve hře je také další čerpání evropských prostředků a způsob, jakým budou české úřady na stanovisko Bruselu reagovat.

Bartoš: Doplatit na to mohou občané

Kriticky na situaci reagoval také bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle něj Babiš veřejnosti i prezidentovi prezentoval převod Agrofertu způsobem, který podle jeho názoru neodpovídá skutečnému fungování svěřenského fondu.

Bartoš tvrdí, že problém může mít širší finanční dopady a že případný spor o evropské dotace se nakonec může promítnout do veřejných rozpočtů.

Podle jeho argumentace by případné náklady mohli nést čeští daňoví poplatníci. Opozice proto spojuje otázku Agrofertu nejen se střetem zájmů, ale také s financováním zemědělství a dalších veřejných oblastí.

Vlček požaduje zastavení dotací pro Agrofert

Ještě konkrétnější postup navrhl bývalý ministr a první místopředseda Starostů Lukáš Vlček. Ten vyzval vládu, aby okamžitě zastavila čerpání dotací pro Agrofert.

Současně požaduje pokračování ve vymáhání prostředků, které byly holdingu vyplaceny v minulých letech a u nichž existují pochybnosti.

Vlček svůj požadavek zdůvodňuje především obavou, že pokud by Evropská unie později některé prostředky neuznala, finanční odpovědnost by mohla nakonec přejít na český stát.

Téma se tak dostává přímo do centra debaty o veřejných financích.

Opozice chce hlasování o nedůvěře vládě

Spor kolem Agrofertu se zároveň propojuje s širší politickou krizí.

ODS oznámila, že chce usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. Předseda občanských demokratů Martin Kupka mezi důvody zmiňuje nejen otázku střetu zájmů, ale také rozpočtovou politiku a způsob, jakým kabinet podle něj vládne.

Kupka přitom použil velmi ostrá slova a kritizoval také Babišův vztah k Agrofertu. Podle jeho názoru se premiér dostává do situace, kdy jsou zájmy státu a holdingu v konfliktu.

K hlasování o nedůvěře chce podle dostupných vyjádření směřovat také KDU-ČSL. Její předseda Jan Grolich očekává, že případná parlamentní debata může otevřít otázku postoje jednotlivých koaličních poslanců.

Pokud se hlasování skutečně uskuteční, půjde o jednu z nejvýraznějších parlamentních konfrontací současné vlády.

ANO: Opozice pouze rozehrává předvolební boj

Hnutí ANO naopak tvrdí, že opozice využívá kauzu především k politickému boji.

Ministryně financí a místopředsedkyně ANO Alena Schillerová spojila ostrou reakci lidovců s blížícími se senátními volbami. Připomněla, že Jan Grolich kandiduje do Senátu na Vyškovsku.

Podobně situaci hodnotí také ministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček. Podle něj je iniciativa opozice součástí předvolebního soupeření.

ANO zároveň poukazuje na to, že Poslanecká sněmovna má před sebou další důležité debaty, mimo jiné o státním rozpočtu. Vládní představitelé proto očekávají, že opozice bude otázku Agrofertu využívat i v dalších parlamentních střetech.

Babiš: Agrofert nevlastním a neřeším to

Samotný Andrej Babiš stanovisko Evropské komise odmítá jako problém, který by podle něj měl vyžadovat další zásah z jeho strany.

Premiér opakuje, že Agrofert nevlastní, v budoucnu jej vlastnit nebude a nemá z něj žádný prospěch.

Jeho reakce na postoj Bruselu byla velmi razantní. Babiš dal najevo, že podle jeho názoru už udělal vše, co měl, a nechápe, co dalšího by měl podniknout.

Jeho vyjádření se okamžitě stalo jedním z hlavních témat politické debaty. Opozice jej interpretuje jako důkaz, že premiér problém podceňuje, zatímco Babišovi spojenci jeho postoj prezentují jako odmítnutí podle nich neopodstatněných požadavků Bruselu.

Agrofert trvá na dodržování pravidel

Samotný Agrofert odmítá, že by při čerpání dotací porušoval pravidla.

Mluvčí společnosti Pavel Heřmanský uvedl, že holding je nadále přesvědčen o tom, že postupoval v souladu se zákony a dotačními pravidly.

Společnost tak signalizuje, že hodlá ve stejném režimu pokračovat i nadále. Tím se ale dostává do přímého kontrastu se stanoviskem Evropské komise, která má k současnému uspořádání nadále výhrady.

Ve hře jsou desítky milionů korun

Spor už má také konkrétní finanční rozměr.

Podle Státního zemědělského intervenčního fondu se pozastavení proplácení týká částky přibližně 3,18 milionu eur, tedy zhruba 76,9 milionu korun.

Evropská komise konkrétní částku nepotvrdila, zároveň však uvedla, že problém se netýká pouze zemědělských fondů. Do celé situace mohou být zapojeny také prostředky z kohezní politiky.

Právě proto může být současná částka pouze jednou částí širšího sporu. Rozhodující bude, jaké další kroky Evropská komise podnikne a jak na její požadavky odpoví české úřady.

Co bude dál?

Případ nyní míří do další fáze. Česká strana musí Bruselu dodat požadované informace a vysvětlení. Evropská komise následně může posuzovat, zda současné nastavení svěřenského fondu skutečně odstraňuje pochybnosti o možném střetu zájmů.

Současně se bude rozhodovat o politické budoucnosti celé kauzy v Poslanecké sněmovně. Opozice chce téma využít k tlaku na vládu a usilovat o hlasování o nedůvěře.

ANO naopak tvrdí, že jde především o politickou a předvolební kampaň.

Jedno je však jisté: spor mezi Andrejem Babišem, Agrofertem, českou opozicí a Evropskou komisí tímto nekončí. V následujících týdnech může být klíčové nejen to, zda se podaří vyřešit otázku evropských dotací, ale také to, zda se konflikt přelije do zásadního parlamentního střetu.

Pro Českou republiku tak zůstává zásadní otázka: podaří se najít řešení, které ukončí pochybnosti Bruselu, aniž by finanční následky nakonec nesli čeští daňoví poplatníci?