Praha – Malostranské náměstí v Praze se v sobotu odpoledne stalo místem politického protestu namířeného proti prezidentovi Petru Pavlovi, vládní politice, veřejnoprávním médiím i dalším institucím. Na demonstraci s názvem „Stop českému majdanu!“ podle zveřejněných informací dorazily přibližně dvě stovky lidí.

Akci uspořádala Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM). Mezi hlavní řečníky patřila europoslankyně Kateřina Konečná z hnutí Stačilo! a předseda KSČM Roman Roun. Projevy se dotýkaly především obranné politiky, nákupu vojenské techniky, fungování vlády, veřejnoprávních médií a celkového směřování České republiky.

Protest proti prezidentovi, vládě i současnému směřování země

Organizátoři demonstraci prezentovali jako vyjádření nesouhlasu s tím, kam se podle nich Česká republika politicky ubírá. Kritika se soustředila především na prezidenta Petra Pavla a jeho postoje k otázkám obrany a bezpečnosti.

Účastníci zároveň upozorňovali na další témata, která považují za problematická. V projevech zaznívala kritika vlády, veřejnoprávních médií nebo organizace Milion chvilek pro demokracii.

Atmosféru na náměstí doplňovaly české vlajky, transparenty a hesla namířená proti současnému politickému vedení.

Na místě byli také lidé s ukrajinskými vlajkami

Demonstrace však nebyla pouze setkáním příznivců pořadatelů. Na Malostranské náměstí dorazili také lidé s ukrajinskými vlajkami, kteří naopak dávali najevo nesouhlas s částí názorů prezentovaných během protestu.

Vzhledem k přítomnosti názorově rozdílných skupin dohlížel na situaci také antikonfliktní tým policie. Jeho úkolem bylo především monitorovat situaci a předcházet případným konfliktům mezi jednotlivými skupinami.

Výrazná hesla a transparenty

Někteří demonstranti svou kritiku prezidenta vyjádřili prostřednictvím transparentů a oblečení s politickými slogany.

Objevila se například bílá trička s přeškrtnutou podobiznou Petra Pavla a výrazným heslem namířeným proti hlavě státu. Další účastníci drželi české vlajky a transparenty odkazující na protivládní demonstrace z minulých let.

Jeden z transparentů připomínal protesty z roku 2022 a vyzýval k návratu politických demonstrací do ulic. Jeho poselství bylo založeno na přesvědčení, že tehdejší protesty měly podle jejich účastníků významný politický dopad.

Součástí akce byla také možnost podepsat petici zaměřenou proti nákupu stíhacích letounů F-35.

Konečná: „Petr Pavel není můj prezident“

Jedním z nejvýraznějších momentů demonstrace bylo vystoupení europoslankyně Kateřiny Konečné.

Ta během svého projevu ostře kritizovala prezidenta Petra Pavla především kvůli jeho postojům k armádě, zbrojení a obranné politice. Ve svém vystoupení rovněž uvedla, že Petra Pavla nepovažuje za svého prezidenta.

Konečná následně spojovala otázku výdajů na obranu s financováním zdravotnictví. Kritizovala podle ní přílišný důraz na vojenskou techniku a zároveň poukazovala na potřebu investic do nemocnic a dalších veřejných služeb.

Ve svém projevu se pustila také do zbrojařského průmyslu a jeho údajného vlivu na politické rozhodování. Její vystoupení patřilo k nejostřejším částem celého protestu.

Terčem kritiky se stal také Senát

Konečná během svého projevu nezůstala pouze u prezidenta a obranné politiky.

Otevřela také otázku fungování českého Parlamentu a existence Senátu. Horní komoru Parlamentu označila za instituci, kterou podle svého názoru Česká republika nepotřebuje, a vyslovila se pro její zrušení.

Její projev se tak postupně rozšířil od kritiky prezidenta k širší kritice současného politického systému a fungování státních institucí.

Kritika vlády a nadnárodních společností

Dalším tématem byla ekonomická situace České republiky.

Konečná během projevu kritizovala působení nadnárodních korporací v zemi. Podle jejího názoru část zahraničních společností využívá Českou republiku především jako výrobní základnu, zatímco značná část vytvořených zisků následně odchází do zahraničí.

Za tento stav podle ní nese odpovědnost také současná vláda.

Její slova vyvolala mezi částí demonstrantů výraznou reakci. Z davu následně zaznělo skandování „Hanba vládě!“

Protest spojil několik různých témat

Sobotní demonstrace tak nebyla zaměřena pouze na jednu konkrétní otázku. Vedle kritiky prezidenta Petra Pavla se na místě diskutovalo o obranné politice, vojenských výdajích, nákupu stíhaček F-35, vládní politice, veřejnoprávních médiích, Senátu nebo ekonomickém postavení České republiky.

Různá témata spojoval především společný pocit nespokojenosti části demonstrantů se současným politickým směřováním země.

Současně však přítomnost lidí s opačnými názory a ukrajinskými vlajkami připomněla, že otázky bezpečnosti, války, obrany a zahraniční politiky zůstávají v české společnosti předmětem výrazných sporů.

Zhruba dvě stovky účastníků

Podle zveřejněných informací se protestu zúčastnilo přibližně 200 lidí. Ve srovnání s velkými demonstracemi, které Praha zažila v minulých letech, šlo o menší akci. Přesto během několika hodin zazněla řada ostrých politických výroků.

Největší pozornost na sebe strhla právě Kateřina Konečná, která velmi otevřeně vystoupila proti prezidentovi Pavlovi, kritizovala jeho postoje k armádě a zároveň napadla vládu kvůli její ekonomické a politické orientaci.

Sobotní událost tak ukázala, že část politické opozice a jejích příznivců se snaží svou nespokojenost znovu výrazněji přenést do veřejného prostoru.

Na Malostranském náměstí se během odpoledne střetly rozdílné pohledy na budoucnost České republiky – od otázky obrany a vojenských výdajů až po fungování vlády a státních institucí. Přestože šlo početně o relativně malou demonstraci, její projevy a hesla byly velmi výrazné.