Na Slovensku se znovu rozproudila debata o budoucím směřování země, jejím vztahu k Evropské unii a o tom, kam až může zajít zahraniční politika vlády Roberta Fica. Stále častěji zaznívají ostrá vyjádření o rostoucím konfliktu mezi Bratislavou a Bruselem a někteří političtí kritici dokonce varují před scénářem, kdy by se Slovensko mohlo jednou ocitnout mimo Evropskou unii.

Je však důležité oddělovat politické spekulace od potvrzených rozhodnutí.

Fakt, že Robert Fico udržuje kontakty s Ruskem a vystupuje kriticky vůči některým rozhodnutím EU, sám o sobě neznamená, že slovenská vláda připravuje odchod země z Evropské unie. Slovensko zůstává členem EU i NATO a žádné potvrzené rozhodnutí o vystoupení nebylo oznámeno.

Fico a Putin: setkání, které vyvolalo pozornost

Jedním z nejvýraznějších momentů Ficovy zahraniční politiky bylo jeho osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě 9. května 2025.

Jednání se týkalo několika oblastí, mimo jiné energetické bezpečnosti a budoucnosti vztahů mezi Slovenskem a Ruskem. Fico tehdy kritizoval vznikající „novou železnou oponu“ mezi Evropskou unií a Ruskem a zdůrazňoval, že Slovensko by podle něj mělo usilovat spíše o dialog a spolupráci než o prohlubování nových rozdělení.

Současně ale deklaroval, že Slovensko zůstává součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Právě tento rozpor – členství v evropských a aliančních strukturách na jedné straně a stále ostřejší rétorika vůči některým krokům Bruselu na straně druhé – patří mezi hlavní důvody, proč je Ficova politika předmětem intenzivních sporů.

Kritika Bruselu sílí

Vláda Roberta Fica dlouhodobě kritizuje některá rozhodnutí Evropské unie, zejména v oblasti energetiky, sankční politiky vůči Rusku a evropské zahraniční politiky.

Podle představitelů slovenské vlády musí Bratislava při rozhodování více zohledňovat vlastní ekonomické zájmy, energetickou bezpečnost a potřeby slovenských občanů. Kritici vlády však tvrdí, že přílišná orientace na Moskvu může Slovensko postupně izolovat od evropských partnerů a oslabit jeho postavení uvnitř EU.

Spor přitom není pouze slovní. Vztahy mezi Bratislavou a Bruselem ovlivňují také konkrétní rozhodnutí v oblasti energetiky a sankcí.

Klíčovým bodem je ruský plyn

Jedním z nejcitlivějších témat se stala otázka dovozu ruského plynu a dalších energetických surovin.

Robert Fico v dubnu 2026 oznámil, že Slovensko podnikne právní kroky proti rozhodnutím EU souvisejícím s postupným ukončováním dovozu ruského plynu a ropy.

Slovenská vláda argumentuje tím, že některá opatření mohou mít negativní dopad na domácí hospodářství, zvýšit náklady firem a v konečném důsledku se promítnout také do cen energií pro obyvatelstvo.

Evropská unie však pokračuje v postupném omezování ekonomických vazeb s Ruskem. V červnu 2026 Rada EU prodloužila ekonomické sankce vůči Rusku do 31. července 2027.

Následně v červenci 2026 přišel další sankční balík zaměřený mimo jiné na ruskou energetiku, finanční sektor a mechanismy využívané k obcházení sankcí.

Právě energetika tak zůstává jedním z nejvýznamnějších míst, kde se slovenské a evropské postoje dostávají do přímého střetu.

Chystá se skutečně Slovensko na odchod z EU?

Z dostupných potvrzených informací nic takového nevyplývá.

Samotná kritika Evropské unie, nesouhlas se sankcemi nebo snaha udržovat dialog s Ruskem nejsou automaticky důkazem přípravy na vystoupení z EU.

Již v únoru 2025 prezident Peter Pellegrini po jednání slovenských politických lídrů uvedl, že představitelé stran, které se jednání účastnily, nepřipravují ani nepodporují vystoupení Slovenska z Evropské unie a NATO.

Politická debata je přesto mimořádně citlivá.

Opoziční představitelé v minulosti upozorňovali, že některé ústavní změny a politické kroky současné vlády mohou podle jejich názoru vytvořit prostor pro zásadnější změnu zahraničněpolitického směřování země.

Vláda však podobné interpretace odmítá a zdůrazňuje, že Slovensko zůstává členem EU i NATO.

Fico zároveň pokračuje v kontaktu s Moskvou

Navzdory napětí mezi Bratislavou a částí evropských partnerů Robert Fico nadále prosazuje pokračování dialogu s Ruskem.

V únoru 2026 se slovenský premiér setkal s ruským velvyslancem Sergejem Andrejevem. Podle slovenského Úřadu vlády se jednání týkalo zejména snahy o pokračování konstruktivního dialogu, hospodářské spolupráce a praktických otázek slovensko-ruských vztahů.

Právě tato politika staví Slovensko do komplikované pozice.

Na jedné straně je země pevně začleněna do evropských struktur a její ekonomika je výrazně propojena s ostatními členskými státy EU. Na druhé straně vláda prosazuje samostatnější přístup k Rusku a odmítá některá společná evropská opatření.

Výsledkem je stále výraznější politické napětí nejen mezi slovenskou vládou a opozicí, ale také mezi Bratislavou a některými evropskými institucemi a členskými státy.

Co bude rozhodující?

Budoucí směřování slovenské zahraniční politiky bude záviset na celé řadě faktorů.

Velkou roli může sehrát další vývoj války na Ukrajině, energetická situace v Evropě, vztahy mezi Bratislavou a Bruselem i domácí politická podpora Ficovy vlády.

Nejdůležitější otázkou proto v tuto chvíli není, zda Slovensko již odchází z Evropské unie. Takové rozhodnutí potvrzeno nebylo.

Mnohem významnější bude sledovat, zda se konflikt s Bruselem bude dál prohlubovat a zda Slovensko začne prosazovat stále odlišnější postoje než většina svých evropských partnerů.

Rozhodující mohou být především další kroky vlády v otázce energetiky, sankcí, vztahů s Ruskem a evropské zahraniční politiky.

Jedno je však jisté: vztah Slovenska k Evropské unii, Rusku a energetické bezpečnosti bude i nadále patřit mezi nejcitlivější politická témata v zemi.

Každé další rozhodnutí může mít dopad nejen na zahraniční politiku, ale také na slovenskou ekonomiku, ceny energií a každodenní život občanů.

Zůstane Slovensko hlasitým kritikem Bruselu uvnitř Evropské unie, nebo se konflikt mezi Bratislavou a evropskými institucemi bude postupně posouvat ještě dál?

Právě odpověď na tuto otázku může v příštích měsících výrazně ovlivnit slovenskou politickou scénu.