Poslanecká sněmovna přinesla další vyhrocený střet mezi vládní koalicí, opozicí a prezidentem Petrem Pavlem. Poslanci totiž přehlasovali prezidentovo veto novely rozpočtových pravidel a otevřeli tak cestu změnám, které mohou vládě výrazně rozšířit možnosti při nakládání s některými veřejnými výdaji.

Pro koalici jde o důležité politické vítězství. Prezident Petr Pavel přitom novelu odmítl především kvůli obavám z oslabení parlamentní kontroly nad veřejnými financemi a možných dopadů na dlouhodobou rozpočtovou stabilitu.

Politický spor však hlasováním ve Sněmovně nekončí. Opoziční strany už avizovaly, že se chtějí obrátit na Ústavní soud. Zpochybnit hodlají nejen samotný obsah přijaté novely, ale také způsob, jakým byla projednána.

Koalice získala potřebnou většinu

K prolomení prezidentského veta bylo zapotřebí nejméně 101 hlasů. Při hlasování nakonec novelu podpořilo 104 přítomných koaličních poslanců, zatímco 72 opozičních zákonodárců hlasovalo proti.

Prezident tak ve Sněmovně utrpěl politickou porážku. Petr Pavel při svém rozhodnutí upozorňoval zejména na to, že nové nastavení může oslabit kontrolní roli Poslanecké sněmovny a současně posílit pravomoci vlády při rozhodování o veřejných penězích.

Právě rozsah těchto pravomocí se stal jedním z hlavních bodů celého sporu.

Vláda může získat větší prostor pro změny výdajů

Novela upravuje dosavadní rozpočtová pravidla a v určitých situacích umožňuje kabinetu překročit původně schválené výdajové rámce.

Týkat se to může například financování obrany nebo strategických infrastrukturních projektů. V případě zhoršení bezpečnostní situace by podle schválených pravidel mohl stát zvýšit rozpočtové výdaje až o deset procent.

Při letošních číslech by šlo přibližně o 240 miliard korun. Právě tato částka se stala jedním z důvodů, proč kritici novely varují před příliš širokým prostorem pro vládní rozhodování.

Odpůrci změny zároveň upozorňují na situace, kdy by kabinet mohl zasahovat do rozpočtů některých kapitol bez předchozího souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

Koalice naopak tvrdí, že současná pravidla nejsou dostatečně pružná a že stát potřebuje být schopen rychle reagovat na bezpečnostní hrozby, významné investice nebo strategické projekty.

Schillerová slaví, opozice mluví o nebezpečném precedentu

Ministryně financí Alena Schillerová novelu dlouhodobě hájí. Odmítá tvrzení, že by změny znamenaly rezignaci na rozpočtovou odpovědnost.

Po hlasování označila prolomení prezidentova veta za vítězství vlády a argumentovala tím, že nové nastavení má umožnit sestavování realističtějších státních rozpočtů.

„Veto prezidenta Petra Pavla jsme právě přehlasovali. Zvítězil zdravý rozum nad politickým divadlem,“ uvedla Schillerová.

Podle ní má nový systém umožnit lépe reagovat na skutečné potřeby České republiky a zároveň chránit bezpečnost, investice a hospodářský růst.

Opozice ale její interpretaci odmítá a tvrdí, že změna může v budoucnu vytvořit prostor pro výrazné navyšování státních výdajů bez dostatečné parlamentní kontroly.

Opozice chce zamířit k Ústavnímu soudu

Pro opoziční strany proto hlasování není konečnou tečkou. Piráti, ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 avizovali společný postup a chtějí napadnout novelu u Ústavního soudu.

Předseda ODS Martin Kupka po hlasování obvinil koalici ze zásahu do současného rozložení pravomocí v ústavním systému.

„Zasahujete do ústavního uspořádání sil v ČR, proto budeme podávat ústavní stížnost jako všechny opoziční strany,“ prohlásil Kupka.

Jedním z klíčových argumentů opozice má být právě rozsah nových pravomocí vlády. Opoziční poslanci budou podle svých vyjádření zkoumat, zda kabinet získává příliš velkou možnost měnit některé rozpočtové parametry bez přímého souhlasu Poslanecké sněmovny.

Spor se nevede jen o obsah zákona

Opozice chce před Ústavním soudem otevřít také otázku samotného průběhu projednávání.

Pirátská poslankyně Kateřina Stojanová upozornila na rozhodnutí koalice stanovit pevný čas hlasování navzdory námitkám opozice. Podle jejích slov tím mohlo dojít k omezení prostoru pro parlamentní rozpravu.

Vetovaná předloha byla na současné schůzi projednávána přibližně pět hodin čistého času.

Stojanová uvedla, že opozice chce napadnout i procedurální stránku schvalování. Podle ní má být předmětem posouzení také to, zda měli opoziční poslanci dostatečný prostor k vystoupení a předložení svých argumentů.

Pokud se tento argument skutečně dostane před Ústavní soud, spor by se tak nemusel týkat pouze ekonomického obsahu novely, ale také pravidel parlamentního procesu.

Skopeček varuje před zadlužováním

Velmi ostře na výsledek hlasování reagoval také místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček.

Ten změnu spojil s rizikem dalšího zadlužování České republiky a svou kritiku namířil přímo proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni financí Aleně Schillerové.

„Sněmovna právě přehlasovala prezidentovo veto, destrukce rozpočtové disciplíny může začít,“ uvedl Skopeček a kritizoval možnost dalšího růstu schodků státního rozpočtu.

Koalice však podobné obavy odmítá. Podle vládního tábora nejde o bezbřehé utrácení, ale o vytvoření pravidel, která umožní státu pružněji reagovat na bezpečnostní a investiční potřeby.

Ženíšek: Zaplatí to další generace

Kritika přišla také z TOP 09. Poslanec Marek Ženíšek upozornil na možné dlouhodobé dopady novely a varoval před přenášením rostoucího zadlužení na budoucí generace.

„Alena Schillerová, Andrej Babiš a poslanci, kteří pro to hlasovali, chtějí neúnosně zadlužit naše děti a vnuky,“ uvedl Ženíšek.

Odpůrci novely poukazují také na možnost navyšování obranných výdajů nad rámec schválených výdajových rámců až do roku 2036.

Výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP se podle schválených pravidel nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Podobný prostor má vzniknout také při financování vybraných strategických infrastrukturních projektů.

Rozhodující bitva může teprve přijít

Přehlasování prezidentova veta tak může být pouze první etapou mnohem většího politického a ústavního konfliktu.

Koalice ve Sněmovně získala potřebnou většinu a novelu prosadila navzdory nesouhlasu prezidenta i opozice. Opoziční strany se však podle svých vyjádření nehodlají s výsledkem smířit a připravují další postup.

Pokud skutečně podají návrh k Ústavnímu soudu, dostane se spor o rozpočtové pravomoci vlády do zcela nové fáze. Soud by mohl posuzovat nejen konkrétní ustanovení novely, ale také okolnosti jejího schvalování.

Vláda přitom změnu prezentuje jako nástroj pro realističtější a pružnější hospodaření státu. Opozice naopak varuje před oslabením parlamentní kontroly, vyšším zadlužováním a příliš širokými pravomocemi kabinetu.

Jedno je proto jisté: hlasování ve Sněmovně sice skončilo, politický boj kolem novely zdaleka nekončí.