by 
Průzkum přinesl opozici nepříjemné vysvědčení
Česká politická scéna se znovu dostala do centra pozornosti kvůli výsledkům průzkumu agentury NMS pro Novinky.cz. Ten ukázal nečekaný paradox: za nejvýraznější opoziční osobnost označili respondenti prezidenta Petra Pavla, přestože nestojí v čele žádné opoziční strany.
Pavel získal 18 procent odpovědí. Na druhém místě se s 14 procenty umístil Andrej Babiš, který je přitom premiérem a stojí v čele vládního hnutí ANO. Teprve za nimi se objevili politici, kteří skutečně působí v parlamentní opozici.
Předsedu ODS Martina Kupku označilo za nejvýraznějšího opozičního lídra osm procent dotázaných. Vít Rakušan ze STAN získal sedm procent a bývalý premiér Petr Fiala pouze čtyři procenta.
Výsledky tak otevřely otázku, zda současná opozice dokáže veřejnosti nabídnout dostatečně silnou a jednoznačnou politickou tvář.
Prezident předběhl skutečné opoziční lídry
Analytička NMS Tereza Friedrichová upozornila, že vysoké číslo u Petra Pavla může souviset s jeho veřejnými střety s vládou. Prezident se v poslední době dostává do situací, kdy jeho postoje vůči kabinetu výrazně rezonují ve veřejném prostoru.
Podle Friedrichové ale nejde o důkaz, že by prezident měl být skutečným lídrem opozice. Spíše jde o signál, že opoziční strany zatím nedokázaly vytvořit osobnost, která by dokázala veřejnou debatu jednoznačně převzít.
Právě v tom spočívá hlavní problém výsledků průzkumu. Pokud lidé při otázce na nejsilnější opoziční tvář nejprve jmenují prezidenta, může to znamenat, že skuteční opoziční politici nejsou pro značnou část veřejnosti dostatečně výrazní.
Babiš skončil druhý, přestože je premiérem
Ještě větší paradox představuje druhé místo Andreje Babiše.
Premiér získal 14 procent, tedy jen o čtyři procentní body méně než prezident Pavel. Přitom Babiš v současnosti stojí na opačné straně politického spektra než parlamentní opozice a vede vládní ANO.
Jeho umístění proto poskytlo vládním politikům další argument v debatě o viditelnosti opozičních stran.
Pokud totiž současný premiér získá více odpovědí než předsedové opozičních stran, může to podle kritiků znamenat, že opozice zatím nedokázala dostatečně přesvědčivě komunikovat svou vlastní alternativu.
Největší tlak míří na Martina Kupku
Výsledek průzkumu je citlivý především pro ODS a jejího předsedu Martina Kupku. Ten získal osm procent, což je výrazně méně než prezident Pavel i premiér Babiš.
Do situace navíc vstupuje otázka, jak silnou vlastní značku se Kupkovi podařilo vytvořit po změně vedení ODS.
Komentátor Petr Holec tvrdí, že Kupka podle jeho názoru čelí ještě jednomu problému: výrazné veřejné přítomnosti Petra Fialy.
Bývalý premiér podle Holecovy interpretace z české politiky úplně nezmizel a stále se objevuje ve veřejném prostoru. To může podle kritiky komplikovat snahu současného vedení ODS vybudovat jasnou novou politickou identitu.
Holec proto výsledky průzkumu interpretuje jako důkaz širšího problému opozice, která podle něj nedokáže vytvořit dostatečně výraznou společnou tvář.
Kritika zaznívá i od komentátorů
Do debaty se zapojil také komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Ten odmítá vysvětlení, že nízká viditelnost opozičních politiků je pouze důsledkem toho, že prezidentovy spory s vládou v poslední době dostávaly více mediálního prostoru.
Podle Honzejka je úkolem politika aktivně usilovat o pozornost veřejnosti a nabídnout voličům srozumitelnou alternativu.
Právě zde podle něj vzniká pro opozici zásadní problém: samotná kritika vlády nemusí stačit k tomu, aby si strany vybudovaly silnou podporu.
ANO výsledky okamžitě využilo
Výsledky průzkumu samozřejmě nezůstaly bez politické reakce.
Představitelé ANO je využili jako argument proti svým opozičním soupeřům. Senátorka Jana Mráková Vildumetzová poukázala na to, že prezident podle výsledků získal větší důvěru veřejnosti jako „opoziční“ osobnost než skuteční předsedové opozičních stran.
Podobně reagoval také poslanec ANO Radek Vondráček, který výsledky interpretoval jako potvrzení toho, co podle něj veřejnost dlouhodobě vidí: opoziční lídři nejsou dostatečně výrazní.
Je však třeba připomenout, že jde o politickou interpretaci průzkumu. Samotná čísla neznamenají, že voliči skutečně považují prezidenta nebo premiéra za formální představitele opozice.
Nestačí pouze kritizovat vládu
Celá debata se tak vrací k jednomu slovu: leadership.
Opozice může vládu kritizovat, upozorňovat na její chyby a nabízet jednotlivé alternativy. Pokud však veřejnost nedokáže spojit její politiku s konkrétní silnou osobností, může mít problém přetavit kritiku v reálnou volební podporu.
Právě proto může být výsledek průzkumu důležitým varováním před dalšími volbami. Neříká sám o sobě, kdo volby vyhraje ani kdo je pro voliče nejlepší kandidát. Ukazuje ale na problém s rozpoznatelností opozičních politiků.
Pro Martina Kupku, Víta Rakušana i další opoziční představitele tak přichází nepříjemná otázka: dokážou před dalšími volbami vytvořit dostatečně silnou politickou identitu, která zastíní jejich soupeře?
Rozhodující může být schopnost nabídnout jasnou tvář
Průzkum NMS tak může být pro opozici více než jen jednorázovou nepříjemností. Pokud se podobný trend bude opakovat i v dalších průzkumech, může to znamenat, že opoziční strany budou muset změnit způsob komunikace i práci se svými nejvýraznějšími představiteli.
Volby totiž nejsou pouze soubojem programů. Velkou roli hraje také schopnost politiků oslovit veřejnost, získat její pozornost a přesvědčit voliče, že právě jejich tým představuje důvěryhodnou alternativu.
