Premiér Andrej Babiš (ANO) chce otevřít otázku současného nastavení podpory v nezaměstnanosti. Podle něj se dávky od letošního roku zvýšily natolik, že mohou v některých případech oslabovat motivaci lidí hledat si nové zaměstnání. Konkrétní návrh na změnu systému však vláda zatím nepředstavila.

Téma se dostalo do popředí během jednání o přípravě státního rozpočtu na příští rok. Babiš se při debatě zabýval také rozpočtem ministerstva práce a sociálních věcí a s ministrem práce Alešem Juchelkou (ANO) řešil mimo jiné otázku, proč průměrná vyplácená podpora v poslední době tak výrazně vzrostla.

Babiš: Podpora vzrostla nelogicky

„Ona nelogicky vzrostla, a potom je výhodné nepracovat,“ uvedl Babiš při odpovědi na otázku, zda by vláda mohla přistoupit například ke snížení podpory v nezaměstnanosti. Premiér zároveň argumentoval tím, že českým firmám dlouhodobě chybějí zaměstnanci a lidé, kteří chtějí pracovat, podle něj mají možnost zaměstnání najít.

Jeho výroky ale automaticky neznamenají, že by už bylo rozhodnuto o snížení dávek. Z dosavadních vyjádření vyplývá především to, že vláda chce systém znovu posoudit a debatovat o jeho nastavení. O případné změně by následně musela vzniknout konkrétní legislativní úprava.

Průměrná podpora překonala historický rekord

Důvodem politické debaty jsou mimo jiné aktuální statistiky. V červnu 2026 dosáhla průměrná podpora v nezaměstnanosti 17 213 korun měsíčně, což bylo téměř o 5 tisíc korun více než na konci předchozího roku a zároveň nejvyšší hodnota v historii sledování.

Za růstem však nestojí pouze vývoj počtu nezaměstnaných. Významnou roli sehrála novela pravidel platná od 1. ledna 2026 a také růst mezd, z nichž se podpora vypočítává. Ministerstvo práce uvádí, že většina očekávaného růstu výdajů na podporu v roce 2026 souvisí právě s legislativní změnou.

Ministerstvo odhadovalo, že letošní výdaje na podporu v nezaměstnanosti vzrostou oproti roku 2025 přibližně o 4,8 miliardy korun, tedy o 31 procent, na zhruba 19,7 miliardy korun.

Pravidla se změnila už od ledna

Současná vyšší podpora není výsledkem nového rozhodnutí současné debaty, ale vychází z pravidel, která začala platit od začátku roku.

U lidí do 52 let činí podpora v prvních dvou měsících 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. Ve třetím a čtvrtém měsíci se sazba snižuje na 50 procent a po zbytek podpůrčí doby na 40 procent. U lidí starších 52 let trvá období s 80procentní podporou tři měsíce, poté následuje 50 procent a následně 40 procent.

Současně se změnily také věkové hranice pro délku podpory. Lidé do 52 let ji mohou pobírat nejvýše pět měsíců, ve věku 52 až 57 let osm měsíců a uchazeči starší 57 let až jedenáct měsíců.

Maximální podpora pro rok 2026 činí 38 537 korun měsíčně.

Proč stát podporu zvýšil?

Změna měla podle ministerstva práce především poskytnout lidem větší finanční jistotu v prvních měsících po ztrátě zaměstnání a umožnit jim hledat vhodnější práci. Součástí reformy bylo také zvýšení podpory při rekvalifikaci na 80 procent předchozího výdělku.

Jedním z argumentů pro vyšší počáteční podporu bylo také odstranění rozdílu mezi lidmi, kteří přišli o zaměstnání výpovědí, a těmi, kteří pracovní poměr ukončili sami nebo dohodou bez vážného důvodu. Od roku 2026 se podpora v těchto případech již automaticky nesnižuje na původní úroveň.

Nezaměstnanost zůstává na 4,8 procenta

Debata o podpoře přichází v době, kdy český trh práce stále vykazuje relativně nízkou nezaměstnanost. V červnu 2026 dosáhla míra nezaměstnanosti v Česku 4,8 procenta. Úřad práce zároveň informoval, že počet volných pracovních míst se v daném měsíci zvýšil o více než pět tisíc.

Babiš právě na nedostatek pracovníků ve firmách upozorňuje jako na jeden z důvodů, proč by měl stát podle něj přemýšlet nad motivací lidí k návratu do zaměstnání.

Situace ale není stejná pro všechny. Dostupnost pracovních míst se liší podle regionu, oboru, kvalifikace, věku i dalších okolností. Proto může být hledání vhodného zaměstnání pro jednoho člověka otázkou několika dnů, zatímco jiný může práci hledat výrazně déle.

Změna podpory zatím není rozhodnuta

Premiér zatím nepředstavil konkrétní návrh, který by určoval, o kolik by se měla podpora snížit nebo jaké podmínky by se měly změnit. Není tedy možné říci, že by nezaměstnaní měli v nejbližší době automaticky dostávat méně peněz.

Další debata se může týkat nejen samotné výše podpory, ale také podmínek jejího pobírání, kontroly aktivního hledání zaměstnání nebo nastavení rozdílu mezi příjmem z práce a sociální podporou.

Pro zastánce změn je hlavním argumentem motivace k práci a kontrola státních výdajů. Odpůrci naopak upozorňují, že vyšší podpora má lidem vytvořit prostor pro nalezení odpovídajícího zaměstnání a že její omezení by mohlo nejvíce zasáhnout domácnosti, které se po ztrátě příjmu dostanou do obtížné situace.

Jedno je zatím jisté: o budoucnosti podpory v nezaměstnanosti se bude znovu diskutovat. Teprve konkrétní návrh vlády a případná změna zákona ukážou, zda půjde pouze o úpravu pravidel, nebo o výraznější zásah do současného systému.